Čtvrtek 30. duben 2026svátek má Blahoslav
Zemědělství v současnosti prochází dynamickým vývojem, ovlivněným technologickým pokrokem, změnami životního prostředí i globalizací. Vedle své primární produkční funkce, tedy výroby potravin a surovin, se stále více zaměřuje i na mimoprodukční aktivity. V tomto kontextu se prosazuje sociální zemědělství, které představuje alternativní systém hospodaření kladoucí důraz na další funkce zemědělství.
Sociální zemědělství je staronový koncept, který rámuje činnosti, jež se v zemědělství historicky přirozeně odehrávaly. Dříve zemědělská usedlost dlouhodobě poskytovala práci a útočiště i osobám čelícím různým znevýhodněním, které se díky obrovské variabilitě prací mohly zapojit. S profesionalizací a technologickým rozvojem od poloviny minulého století se však potřeba lidské práce v zemědělství snížila, což omezilo příležitosti pro tyto osoby a vedlo k proměně uspořádání zemědělství. Souběžně došlo k výraznému rozšíření institucionální péče, která osoby se znevýhodněním stahovala z veřejného prostoru. Tento trend se v západních zemích a na přelomu tisíciletí i v ČR obrátil, což vedlo k opětovnému posilování některých částí sociální funkce zemědělství a vzniku samotného konceptu sociálního zemědělství na základech Green Care.
V mezinárodním měřítku existuje více definic pojmu sociální zemědělství. V České republice se tento koncept opírá o tři základní pilíře:
• Příprava na zaměstnání a aktivizační činnosti
• Vzdělávání
• Zaměstnávání
Je důležité si uvědomit, že sociální zemědělství je nástrojem směřujícím především k podpoře znevýhodněných osob a nemá ambici stát se plošně rozšířeným produkčním systémem. Ačkoliv může být z čistě hospodářského hlediska vnímáno jako neefektivní, záměrně dává prostor mimoprodukčním aktivitám. Některé sociální farmy fungují jako klasické zemědělské podniky plnící produkční funkci s nadstavbou podpory znevýhodněných osob, zatímco jiné jsou primárně sociálními subjekty, které zemědělské činnosti využívají jako nástroj pro terapie a vzdělávání.
Přestože praktické prvky sociálního zemědělství existovaly v ČR dlouhodobě, samotný pojem se používá až od roku 2012 v návaznosti na projekt M.A.i.E.. Rychlému rozvoji v ČR napomohla infrastruktura pro koordinaci a podporu shora. Zatímco ve většině zemí se koncept rozvíjel zdola, v ČR již v roce 2015 vznikla na Ministerstvu zemědělství Pracovní komise pro sociální zemědělství a v roce 2017 Asociace sociálního zemědělství, z. s. Díky systematickému rozvoji získalo sociální zemědělství podporu například v rámci Podpůrného garančního rolnického a lesnického fondu (PGRLF) nebo bodové zvýhodnění v projektech PRV. Česká republika je v tomto ohledu na čele mezi zeměmi bývalé východní Evropy.
V současnosti se k sociálnímu zemědělství v České republice hlásí necelá stovka subjektů a lze očekávat další nárůst. Zapojuje se do něj široká škála cílových skupin:
Hlavním smyslem i přínosem je podpora znevýhodněných osob, kterým sociální zemědělství umožňuje aktivní zapojení do běžného života, možnost získání nových dovedností a schopností, ale i zaměstnání, či alespoň terapeutické působení. Pro samotné zemědělce může sociální zemědělství přinést:
• Možnost úhrady části nákladů na zaměstnání znevýhodněných osob přes úřad práce.
• Zapojení klientů do činností náročných na lidskou práci, typicky například zpracování produkce nebo pěstování ovoce a zeleniny.
• Přidanou hodnotu produktu díky jeho původu v sociálním zemědělství.
Ačkoli sociální zemědělství není a nikdy nebude masivním zemědělským trendem, jeho společenský a sociální dopad je obrovský.
Autorem příspěvku je doc. Ing. Jan Moudrý Ph.D., z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a jeho plné znění nalznete v Úrodě č. 9/2025 na str. 78-79.*
Úvodní foto: Oslíkoterpie Foto Radovan Žitník
Hlavním smyslem sociálního zemědělství je podpora znevýhodněných osob Foto Asociace sociálního zemědělství
U sociálních farem může být část nákladů na zaměstnání znevýhodněných osob hrazena přes úřad práce, čímž se farmě snižují náklady Foto Martin Matěj
