V oblastech, kde je sladká voda vzácná, se zemědělci k zavlažování plodin často uchylují k využití vyčištěných odpadních vod. Mnoho regulačních orgánů i spotřebitelů se však obává, že by se potraviny mohly dostat do kontaktu se sloučeninami, které se běžně vyskytují v odpadních vodách, včetně řady psychoaktivních léků používaných k léčbě duševních poruch.

Rajčata, mrkev a salát ukládají některé chemické látky z odpadních vod ve svých listech. Vyplývá to z výzkumu, který provedla americká Johns Hopkins University na čtveřici psychoaktivních léků používaných k léčbě duševních poruch. Je součástí snahy prozkoumat bezpečnost používání komunálních odpadních vod, nejčastěji po filtraci v čistírnách, k zavlažování plodin. Jak univerzita uvedla v tiskové zprávě, výsledky výzkumu zveřejnila v časopise Environmental Science and Technology.

Sledovali čtyři léčiva

„Abychom mohli odpadní vodu nadále bezpečně využívat, potřebujeme lépe porozumět tomu, kde a jak plodiny metabolizují, respektive rozkládají látky obsažené ve vodě,“ uvedla Daniella Sanchezová, doktorandka na Whiting School of Engineering a hlavní autorka studie. Zkoumala osud čtyř psychoaktivních léčiv, která se často vyskytují v upravené odpadní vodě: karbamazepinu, lamotriginu, amitriptylinu a fluoxetinu, které se používají k léčbě deprese, bipolární poruchy a záchvatů.
V komoře s regulovanou teplotou vědci až 45 dní dodávali rajčatům, mrkvi a salátu tekutý růstový roztok složený z ultračisté vody, solí, živin a jednoho ze čtyř léků. Odebrali vzorky různých tkání z každé rostliny a pomocí chemické analýzy určili, jak jsou léky rostlinami absorbovány, jaké látky z nich rostliny produkují a kde v rostlině tyto chemické vedlejší produkty nakonec končí.

Míří hlavně do listů

Léčiva a jejich vedlejší produkty se hromadily především v listech. Koncentrace léčiv v listech rajčat byla více než dvěstěkrát vyšší než v plodech, zatímco v listech mrkve byla koncentrace přibližně sedminásobná oproti kořenů. Vědci však upozornili, že tyto koncentrace nejsou důvodem k obavám; slouží pouze k vytvoření mapy toho, kam se chemické sloučeniny dostávají.
Voda, která funguje jako dálnice a přenáší živiny a další molekuly do různých částí rostliny, pravděpodobně hrála roli při pohybu léčivých sloučenin, uvedli vědci. Většina vody proudí kořeny, tělem rostliny a do listů. Léčiva a jejich vedlejší produkty se vezou na této vlně, dokud nedosáhnou listů, kde se molekuly vody odpařují póry zvanými průduchy a zanechávají za sebou léčivé sloučeniny.
„To, že se tyto léky běžně vyskytují včištěných odpadních vodách, ještě neznamená, že budou mít nějaký významný dopad na rostliny nebo na ty, kdo je konzumují,“ řekl spoluautor studie Carsten Prasse z Johns Hopkins University, který se zabývá kontaminanty životního prostředí a odpadními vodami.*