Mírné zimy a dlouhá vegetační období zásadně mění výskyt chorob a škůdců polních plodin. Klimatická změna podporuje růst populací některých škodlivých organismů a zároveň zvyšuje riziko vzniku rezistence k insekticidům. Aktuální poznatky zazněly na semináři Šetrné hospodaření na půdě při probíhající klimatické změně, který se konal v Národním centru zemědělského a potravinářského výzkumu (CARC).

Na zvyšující se rezistenci upozornil prof. František Kocourek (CARC), píše ve svém článku Ing. Hana Honsová, Ph.D. Mezi škůdce se závažnou rezistencí v ČR patří mandelinka bramborová, mšice broskvoňová, blýskáček řepkový a zápředníček polní. Vysoké riziko další selekce rezistence je evidováno také u krytonosce čtyřzubého, dřepčíka olejkového a bázlivce kukuřičného.

Řepka pod tlakem rezistence i počasí

U mandelinky bramborové dlouhodobě selhávají pyretroidy i acetamiprid, přičemž se objevují i první rezistentní populace vůči spinosadu. Základem ochrany zůstávají diamidy, které je však nutné správně střídat. Také mšice broskvoňová vykazuje plošnou rezistenci k pyretroidům, zatímco citlivost si zatím zachovává k několika moderním účinným látkám. V porostech řepky olejky nabývají na významu dřepčík olejkový, krytonosec čtyřzubý a blýskáček řepkový, jejichž škodlivost roste po zákazu insekticidního moření osiva. Rezistence krytonosce čtyřzubého k pyretroidům se za posledních osm let výrazně zvýšila a lokálně klesá i účinnost acetamipridu. Teplé a dlouhé podzimy podporují více generací škůdců, vyšší přezimování populací a také šíření virových chorob, zejména prostřednictvím mšic a kříska polního. Podle odborníků bude do budoucna klíčové sledování rezistence, cílené zásahy a širší uplatnění integrované ochrany rostlin.

Celý článek najdete v Zemědělci v regionu pro Olomoucký kraj 2026.