Je možné udržet vysokou sklovitost zrn tvrdé pšenice (Triticum durum Desf.) za nepříznivých předsklizňových povětrnostních podmínek s použitím antitranspiračních látek? Dosažení vysoké sklovitosti je pro dobré zhodnocení úrody pšenice durum jedním ze zásadních parametrů. V podmínkách pěstování a hlavně sklizně, která o sklovitosti výrazně rozhoduje, jsou v České republice problémem srážky, přicházející v termínu žní. Za deštivého počasí s převahou trvalejších dešťů dojde ke ztrátě sklovitosti velmi rychle.

Autoři: RNDr. Tomáš Spitzer, Ph.D., RNDr. Ivana Polišenská, Ph.D., z Agrotest fyto, s. r. o.

Význam sklovitosti a klimatické změny

• Klimatická změna a rozšiřování pěstování: V důsledku postupné změny klimatu a oteplování se pěstování pšenice tvrdé (durum) rozšiřuje i do oblastí střední a západní Evropy. V posledních letech navíc kvůli mírnějším zimám převládlo pěstování ozimé formy nad formou jarní.
• Problém se srážkami v termínu žní: Zatímco v původních středomořských oblastech dozrávání pšenice neprovázejí delší srážky, ve střední Evropě se v době sklizně vyskytují trvalejší deště. Tyto deště způsobují rychlou ztrátu sklovitosti zrna.
• Požadavky na kvalitu: Podíl sklovitých zrn je pro zpracování na semolinu zásadním parametrem kvality. Podle národních požadavků (ČSN 46 1100-3) musí podíl sklovitých zrn u tvrdé pšenice činit minimálně 73 %.

Funkce antitranspirantů (pinolenu)

• Ochranný mechanismus: Jednou z možností ochrany sklovitosti je použití antitranspiračních látek, jako je pinolen (96 % di-1 p-menthene). Tyto látky vytvářejí na povrchu zrna jemný elastický polymerní film, který brání průniku vlhkosti, a tím oddaluje spuštění metabolických procesů a následnou ztrátu sklovitosti.
• Praktické využití: V České republice je pinolen povolen například v přípravku Agrovital, kde se mimo jiné využívá ke zvýšení odolnosti rostlin proti dešti.

Výsledky polních pokusů (2020–2023) Pracoviště Agrotest fyto, s. r. o., sledovalo účinnost předsklizňové aplikace přípravku Agrovital v polních pokusech, přičemž výsledky se výrazně lišily podle průběhu počasí:

• Teplé a suché žně (rok 2022): Pokud po aplikaci panovalo teplé a slunečné počasí (s ojedinělou bouřkou, po níž klas rychle oschl), ke ztrátě sklovitosti nedošlo ani u neošetřené kontroly. Použití pinolenu tak v těchto suchých letech nebylo potřeba.
• Extrémní trvalé deště (rok 2023): Pokud po aplikaci následovalo několikadenní deštivé období s trvalými srážkami, došlo k dramatickému poklesu sklovitosti u všech variant bez ohledu na to, zda byl pinolen aplikován.
• Mírně deštivé počasí (roky 2020 a 2021): V těchto letech se jasně ukázal ochranný potenciál pinolenu. Samotná standardní dávka sice nestačila, ale varianty s vysokou dávkou pinolenu, vyšší dávkou vody a přídavkem smáčedla (Mero) dokázaly udržet sklovitost výrazně vyšší oproti neošetřené kontrole. V roce 2020 udržely sklovitost na úrovni použitelné pro mletí semoliny a v roce 2021 zvýšily sklovitost oproti kontrole o 15 % až 21 %.

Doporučení pro praxi a budoucí výzkum

• Překážka v podobě osin: Současné dostupné odrůdy durum pšenice jsou osinaté, což způsobuje, že se část postřikové kapaliny s účinnou látkou nedostane přímo na povrch zrn v klasu.
• Využití smáčedel: Pokusy potvrdily, že tuto komplikaci pomáhají zmírnit smáčedla, která zlepšují pokryvnost. Pro spolehlivější ochranu je doporučeno dále testovat vyšší dávky pinolenu na hektar společně s vysokým objemem vody a smáčedly.

Celý článek naleznete v časopise ÚRODA č. 8/2026 na str. 34–36.*

Úvodní foto: Pokusy s jarní pšenicí tvrdou v roce 2025 Foto Tomáš Spitzer