Ing. Radko Loučka, CSc., z Výzkumného ústavu živočišné výroby, v. v. i., Praha-Uhříněves se v článku v týdeníku Zemědělec (34/2025) zabývá přehledem klíčových poznatků z oblasti pěstování, sklizně a konzervace kukuřice na základě dlouholetého výzkumu. Za posledních třicet let došlo k převratnému vývoji v metodách silážování kukuřice. Každým rokem se objevují novinky v technice, technologii i hybridech. Přestože se některé základní principy nemění, rozdílný přístup lidí k práci zůstává klíčovým faktorem úspěchu.

Výkon i zranitelnost

Kukuřice je i nadále plodinou s nejvyšším výkonnostním potenciálem, ale současně i snadno zranitelnou při nedodržení správných postupů. Úspěch závisí na komplexním přístupu – od výběru vhodného hybridu přes správné načasování sklizně až po dokonalé zvládnutí technologie silážování. Největší rezervy v praxi jsou v dodržování základních technologických postupů a v lepším využití možností moderního hodnocení kvality, uvádí Ing. Loučka.

Jak dále zdůrazňuje, nové technologie otevírají další možnosti optimalizace, ale vyžadují pečlivé zvážení nákladů a přínosů. Investice do kvalitní techniky a vzdělanosti obsluhy se rychle vrátí prostřednictvím vyšší kvality krmiv a užitkovosti zvířat. Klíčové je si uvědomit, že kukuřice je sice lehce silážovatelná plodina, ale také snadno zranitelná – ztráty nedodržením standardních postupů mohou být velké a zbytečné, dodává autor článku.

Podrobné informace naleznete v týdeníku Zemědělec (34/2025).*

Úvodní fotografie: Porost stay-green hybridu připravený ke sklizni Výběr vhodného hybridu je klíčový – rozdíly v produkci mléka mezi nejlepšími a nejhoršími hybridy dosahují až 12 900 kg/ha Foto Radko Loučka