Senát se postavil proti tomu, aby byla klimatická opatření EU do budoucna financována z peněz na společnou zemědělskou politiku, jak to navrhla Evropská komise. Měla by být primárně hrazena z fondů na životní prostředí. Horní parlamentní komora o tom rozhodla ve stanovisku k unijnímu nařízení o podmínkách podpory společné zemědělské politiky v letech 2028 až 2034.

Vyčlenění SZP z návrhu

Senát vyzval vládu, aby usilovala o stažení návrhu unijního nařízení, podle něhož má vzniknout Evropský fond pro hospodářskou, sociální a územní soudržnost, zemědělství a venkovské oblasti, rybolov a námořní záležitosti, prosperitu a bezpečnost, tedy takzvaný NRP fond. Kabinet by se měl minimálně zasadit o vyčlenění společné zemědělské politiky z tohoto návrhu.

Klíčové priority

Rovněž dosavadní ministr zemědělství Marek Výborný se postavil proti tomu, aby zemědělská politika EU nezůstala samostatnou politikou. Podle něj je potřeba řešit i výši rozpočtu, jestliže chce EU zůstat konkurenceschopná vůči zbytku světa. Evropská komise zveřejnila návrh víceletého finančního rámce v červenci a objevilo se mnoho výhrad zejména kvůli tomu, že rozpočet podle kritiků neponechává dost peněz na klíčové priority, jako je konkurenceschopnost, soudržnost, obrana i zemědělství.

Horní parlamentní komora by podle Senátu měla rovněž odmítnout návrh Evropské komise, aby čerpání podpor ve společné zemědělské politice bylo podmíněno dodržováním požadavků v pracovním právu a bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Výbor to pokládá za nepřiměřený zásah do kompetencí členských států. Obává se, že navrhované spolufinancování některých intervencí z národních rozpočtů povede ke snížení konkurenceschopnosti zemědělců z těch členských států, které mají omezenější rozpočtové možnosti.*