Sedm z deseti domácností alespoň určitým způsobem pěstuje vlastní potraviny, a to na zahrádce nebo v bytě či na balkoně. Hlavní motivací je pro ně to, že získají čerstvé a zdravé potraviny. Dalšími důvody jsou záliba v zahradničení a úspora peněz. Většina pěstitelů část své produkce sdílí i s dalšími lidmi. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), které ho dnes zveřejnilo.

Na zahrádce pěstuje potraviny přes 60 procent dotázaných

Průzkumu se od poloviny července do začátku srpna zúčastnilo 1031 respondentů starších 15 let. CVVM dělalo podobný průzkum i v minulých letech, kvůli změně metodologie ale nelze podle autorů výsledky porovnat. Na zahrádce si pěstuje potraviny 62 procent dotázaných, v bytě či na balkoně osm procent. Šest procent lidí zatím nepěstuje, ale chce s tím začít. Necelá čtvrtina nepěstuje a ani to neplánuje.

Zahrádkaření je častější mezi obyvateli menších obcí, v těch do 2000 obyvatel pěstuje na zahrádce 86 procent lidí. Naopak ve městech nad 200 000 obyvatel jsou to necelé dvě pětiny. "Z krajů se pěstování na zahrádce častěji věnují obyvatelé Pardubického (75 procent) a Jihočeského kraje (73 procent), výrazně méně obyvatelé Prahy (33 procent; dalších 15 procent Pražanů pěstuje v bytě či na balkoně)," uvedli autoři průzkumu. Zahrádkaření se věnují častěji lidé v důchodovém věku. Vlastní produkce není pro většinu domácností hlavním zdrojem potravin. Jen u osmi procent pokrývá většinu spotřeby, u necelé čtvrtiny asi polovinu. Pro zhruba dvě třetiny pěstitelů má spíše doplňkový nebo sezonní význam. Asi osm z deseti pěstitelů své výpěstky sdílí s dalšími lidmi.*