Se zaváděním chmele na farmě v Oboře na Lounsku pomáhají v těchto dnech cizinci. Ruční práci nepřerušil ani studený vichr. Obhospodařit musí téměř 43 hektarů. Ačkoliv půda je na povrchu po posledních deštích mokrá, do hloubky se vláha nedostala. Potřebný objem vody pro dostatečný růst sleduje pěstitel pomocí speciální meteorologické stanice přes mobilní aplikaci.

Práce na chmelnicích začínají zkraje jara, kdy se plocha musí srovnat a připravit pro řez. V polovině dubna přijíždí brigádníci, kteří věší polovodiče, drátky, po kterých se chmel pne. "Máme na chmelnicích 125 000 rostlin, každá má dva drátky, je tak potřeba pověsit čtvrt milionu polovodičů. Na každý chmelovodič patří tři chmelové révy, které se musí natočit, ukázat jim směr otáčení. Je to důležité pro správný růst, který je velmi rychlý. Denní přírůstek je až 20 centimetrů," řekl novinářům pěstitel chmele a jednatel společnosti Loužek Aleš Mašanský.

Ruční práce na chmelnicích

Ruční práci na chmelnicích zatím žádná technologie nenahradila. V Oboře je teď 18 Bulharů, kteří do 25. května musí práci zvládnout. Pak přijedou znovu na sklizeň. "Jezdí nám už pět let stejná parta lidí, jsme spokojeni," uvedl Mašanský. Technologii farma využívá pro zavlažování. "Sucho je výrazné. Od 1. března do nynějších dešťů spadlo 14 milimetrů srážek. Teď za poslední dny dohromady 30, to je pořád málo. Zavlažujeme od 20. dubna přes den, později to bude podle počasí i 24 hodin denně," uvedl Mašanský. Čerpat vodu může z řeky Ohře, čerpadla pohání elektřina vyráběná díky fotovoltaice.

Půdní vlhkost měří meteostanice umístěná uprostřed chmelnice. V reálném čase vidí pěstitel srážky, teplotu, vlhkost vzduchu. Napájení zajišťuje solární panel. Aktuálně je takových meteostanic 60 ve všech třech chmelových oblastech, řekl vedoucí projektu Pro chmel Jakub Zaoral z Plzeňského Prazdroje.

Plochy chmelnic

Plochy chmelnic se meziročně letos velmi mírně zmenšily. Aktuální sklizňová plocha činí 4786 hektarů, což je meziročně o 30 hektarů méně, v roce 2019 byla přes 5000 hektarů. Klíčovou odrůdou zůstává Žatecký poloraný červeňák. "Sládek je druhou odrůdou, kterou pěstujeme, ale pouze na třech hektarech," uvedl Mašanský, který je předsedou dozorčí rady Chmelařského institutu Žatec. Vědci z institutu se nyní zaměřují na zlepšení odolnosti červeňáku vůči klimatickým změnám. "Chmel se v Americe pěstuje i v horách a vysokých teplotách. Červeňák je náchylný na teploty nad 35 stupňů Celsia," uvedl Mašanský.*