
Zatímco se vědci snaží vyvíjet plodiny odolné vůči suchu, stejně důležité je také zvyšovat odolnost plodin vůči opačnému extrému – záplavám a bleskovým povodním. Ty jsou v důsledku klimatických změn častější a intenzivnější, zejména v nízko položených oblastech jižní a jihovýchodní Asie, kde je rýže základní potravinou pro miliardy lidí a její produkce by se měla neustále zvyšovat.
Běžné odrůdy rýže dokážou podle právy spolku pro podporu a rozvoj biotechnologií – Biotrin z. s. přežít pod vodou jen několik dní. Pokud jsou pole zaplavena delší dobu, rostliny rychle vyčerpají své energetické zásoby a odumírají. Průlom proto představoval objev genu SUB1A, který umožňuje rýži přežít i několik týdnů zaplavení. Odrůdy nesoucí tento gen během záplavy zpomalí růst a šetří energii, takže po opadnutí vody mohou pokračovat v normálním vývoji.
Na základě objevu tohoto genu byly dále vyšlechtěny nové odrůdy označované jako Swarna-Sub1 nebo IR64-Sub1. Ty dokáží přežít až dva týdny úplného zaplavení, a přitom si zachovat vysoké výnosy, což se v praxi ukázalo jako zásadní pro zemědělce v oblastech jižní a jihovýchodní Asie, kde jsou monzunové záplavy běžným jevem, uvádí zpráva Biotrinu.
Jak dodává, výzkum však pokračuje dál. Vědci dnes stále hledají další geny a využívají moderní biotechnologické metody, včetně genových editací CRISPR/Cas9, aby vytvořili ještě odolnější odrůdy. Některé nové experimentální linie již dokážou přežít až tři týdny pod vodou a současně si zachovávají vysokou produktivitu.
Úvodní fotografie Foto Barbora Venclová