Zemědělské ekonomiky zemí ve Středomoří mají mimořádný potenciál, zejména pokud jde o plodiny s vysokou přidanou hodnotou. Nicméně vlivy jako je demografická nerovnováha, spotřeba půdy a změna klimatu mohou brzdit rozvoj, zejména v zemích u "jižního pobřeží".

V Bari se má konat od 5. do 8. října mezinárodní veletrh Agrilevante. Tento veletrh není jen propagační a komerční akcí, ale je také zaměřen na středomořskou zemědělskou ekonomiku, její rozvojový potenciál a složitost. Uvedl to prezident sdružení italských výrobců FederUnacoma Alessandro Malavolti během tiskové konference, která se konala ve čtvrtek v Ciheam v Bari. 

Středomořské země - zdůraznil Malavolti - sdílejí společné dědictví, pokud jde o zdroje a kulturní historii, a vyznačují se v zásadě jednotným klimatem a zaměřením na kvalitní zemědělskou produkci, zejména v odvětví pěstování ovoce a zeleniny. V této oblasti však existuje několik kritických otázek, které vyžadují zvláštní intervenční zásahy, počínaje demografickou nerovnováhou. Za posledních padesát let se celkový počet obyvatel regionu téměř zdvojnásobil a v roce 2020 výrazně přesáhne 500 milionů. Přírůstkový trend nebyl rozložen rovnoměrně, ale soustředil se hlavně na jižní pobřeží, kde způsobil silné hospodářské, sociální a politické napětí.*