
Myši, potkani a krysy představují pro zemědělské provozy značné riziko, protože v nich nacházejí ideální úkryty i neomezené zdroje potravy v podobě skladovaného obilí či krmiv. Přestože se moderní ochrana snaží prosazovat principy integrované ochrany (IPM), v praxi se zemědělci stále nejčastěji spoléhají na pokládání rodenticidních nástrah. Aktuální výzkumy však ukazují, že účinnost těchto zásahů může být zásadně ovlivněna geneticky podmíněnou rezistencí.
V boji proti hlodavcům se celosvětově nejčastěji využívají antikoagulantní rodenticidy. Jejich hlavní výhodou je opožděný účinek, kdy se příznaky otravy projeví až několik dní po pozření, takže si hlodavec nespojí nevolnost s nástrahou a nevzniká u něj averze. Plošné používání těchto látek od 60. let minulého století však vedlo ke vzniku geneticky podmíněné rezistence. V takovém případě hlodavci přežívají i násobné dávky, které by pro ně byly běžně smrtelné, a tuto schopnost předávají dalším generacím.
Aktuálně je v rodenticidních nástrahách využíváno osm antikoagulantních účinných látek, přičemž u pěti z nich již byla rezistence zdokumentována. Pokud se v praxi použije nesprávný přípravek, hlodavci deratizaci přežijí a rezistence se v populaci šíří dál. Výběr nástrahy by se proto neměl řídit pouze tím, co hlodavcům chutná, ale především typem účinné látky a informacemi o tom, zda je v dané lokalitě rezistence přítomna.
Dlouhou dobu chyběla pro Českou republiku ověřená data, ačkoliv praxe hlásila zhoršenou účinnost zásahů. Projekt Ministerstva zemědělství (probíhající v letech 2023–2026) se proto zaměřil na monitoring rezistence u myší domácích na farmách a ve skladech. Výsledky z téměř 90 lokalit po celé republice jsou znepokojivé: u 81,5 % analyzovaných jedinců (123 ze 151 vzorků) byla potvrzena genetická mutace způsobující rezistenci. Aktuální data jsou průběžně doplňována do mapy na Rostlinolékařském portálu ÚKZÚZ.
Cílem probíhajícího projektu je vytvořit antirezistentní strategii, která umožní efektivní a udržitelné používání rodenticidů při současném snížení rizik pro životní prostředí. Zatímco u myší již data máme, velkou neznámou zůstává situace u potkanů obecných. Potkani způsobují značné hospodářské škody a jejich hubení je náročné i kvůli jejich přirozené obezřetnosti (neofobii) vůči novým objektům. Pro úspěšnou ochranu zemědělských provozů je proto nezbytné zahájit cílený monitoring rezistence i u tohoto druhu.*
Autoři: RNDr. Marcela Fraňková, Ph.D.,1
Mgr. Zuzana Starostová, Ph.D.,2
Ing. Radek Aulický, Ph.D.,1
doc. Ing. Václav Stejskal, Ph.D.,1
1 Národní centrum zemědělského a potravinářského výzkumu, v. v. i., tým Ochrana zásob před skladištními škůdci
2 Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, katedra zoologie
Článek vznikl za podpory MZe v rámci NAP č. 388-2026-18111.
Celý článek si můžete přečíst v týdeníku Zemědělec v Tématu týdne 32/2026.
ÚVODNÍ FOTO: Myš domácí Foto Radek Aulický