Myši, potkani a krysy představují pro zemědělské provozy značné riziko, protože v nich nacházejí ideální úkryty i neomezené zdroje potravy v podobě skladovaného obilí či krmiv. Přestože se moderní ochrana snaží prosazovat principy integrované ochrany (IPM), v praxi se zemědělci stále nejčastěji spoléhají na pokládání rodenticidních nástrah. Aktuální výzkumy však ukazují, že účinnost těchto zásahů může být zásadně ovlivněna geneticky podmíněnou rezistencí.

V boji proti hlodavcům se celosvětově nejčastěji využívají antikoagulantní rodenticidy. Jejich hlavní výhodou je opožděný účinek, kdy se příznaky otravy projeví až několik dní po pozření, takže si hlodavec nespojí nevolnost s nástrahou a nevzniká u něj averze. Plošné používání těchto látek od 60. let minulého století však vedlo ke vzniku geneticky podmíněné rezistence. V takovém případě hlodavci přežívají i násobné dávky, které by pro ně byly běžně smrtelné, a tuto schopnost předávají dalším generacím.

Volba přípravku je klíčová

Aktuálně je v rodenticidních nástrahách využíváno osm antikoagulantních účinných látek, přičemž u pěti z nich již byla rezistence zdokumentována. Pokud se v praxi použije nesprávný přípravek, hlodavci deratizaci přežijí a rezistence se v populaci šíří dál. Výběr nástrahy by se proto neměl řídit pouze tím, co hlodavcům chutná, ale především typem účinné látky a informacemi o tom, zda je v dané lokalitě rezistence přítomna.

Alarmující výsledky monitoringu v ČR

Dlouhou dobu chyběla pro Českou republiku ověřená data, ačkoliv praxe hlásila zhoršenou účinnost zásahů. Projekt Ministerstva zemědělství (probíhající v letech 2023–2026) se proto zaměřil na monitoring rezistence u myší domácích na farmách a ve skladech. Výsledky z téměř 90 lokalit po celé republice jsou znepokojivé: u 81,5 % analyzovaných jedinců (123 ze 151 vzorků) byla potvrzena genetická mutace způsobující rezistenci. Aktuální data jsou průběžně doplňována do mapy na Rostlinolékařském portálu ÚKZÚZ.

Antirezistentní strategie a budoucí výzvy

Cílem probíhajícího projektu je vytvořit antirezistentní strategii, která umožní efektivní a udržitelné používání rodenticidů při současném snížení rizik pro životní prostředí. Zatímco u myší již data máme, velkou neznámou zůstává situace u potkanů obecných. Potkani způsobují značné hospodářské škody a jejich hubení je náročné i kvůli jejich přirozené obezřetnosti (neofobii) vůči novým objektům. Pro úspěšnou ochranu zemědělských provozů je proto nezbytné zahájit cílený monitoring rezistence i u tohoto druhu.*

Autoři: RNDr. Marcela Fraňková, Ph.D.,¹

Mgr. Zuzana Starostová, Ph.D.,²

Ing. Radek Aulický, Ph.D.,¹

doc. Ing. Václav Stejskal, Ph.D.,¹

¹ Národní centrum zemědělského a potravinářského výzkumu, v. v. i., tým Ochrana zásob před skladištními škůdci

² Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, katedra zoologie

Článek vznikl za podpory MZe v rámci NAP č. 388-2026-18111.

Celý článek si můžete přečíst v týdeníku Zemědělec v Tématu týdne 32/2026.

ÚVODNÍ FOTO: Myš domácí  Foto Radek Aulický