Pátek 24. duben 2026svátek má Jiří
Na XX. Mezinárodní konferenci o silážování (ISC 2025), která se konala ve dnech 21. až 24. června 2025 v Gainesville na Floridě (USA), bylo prezentováno celkem 150 posterových příspěvků. Sedm z nich bylo zaměřeno na praktické řešení problémů se silážemi. Šest příspěvků prezentovali vědečtí pracovníci z Německa, sedmý příspěvek o aerobní stabilitě představil český tým společnosti NutriVet, s. r. o., pod vedením Ing. Václava Jambora.
Německý výzkum představil systematický přístup k diagnostice problémů se silážemi, který se skládá z pěti vzájemně propojených částí. Tento integrovaný systém kombinuje fyzikální kontrolu sila, senzorické hodnocení, detekci aerobních změn během fermentace, chemické analýzy a mikrobiologickou klasifikaci. Každá část poskytuje specifické informace, které společně vytváří komplexní obraz o stavu siláže.
Nejpřekvapivější výsledky se týkaly detekce aerobních změn v silážích během fermentace. Výzkum ukázal zásadní změnu paradigmatu – teplota není jediným spolehlivým indikátorem kažení siláže. Praktické indikátory pro farmáře zahrnují fyzikální parametry jako postupnou neutralizaci pH při konzumaci mléčné kyseliny a tvorbu kondenzátu během respirace. Vizuální hodnocení kvasinkových kolonií a plísňových aglomerací je často jediným indikátorem v raných stádiích kažení. Důležité je sledovat celou teplotní křivku namísto pouze maximální teploty. Maximální teplotní rozdíl je cenným ukazatelem rozsahu kažení.
Pro praktické využití byl navržen třístupňový monitoring systém. První úroveň zahrnuje denní farmářskou kontrolu s vizuálním posouzením kvasinek a plísní, sledováním kondenzace a základní teplotní kontrolou. Druhá úroveň představuje týdenní detailní měření zahrnující pH monitoring, teplotní profil v různých hloubkách a dokumentaci změn v čase. Třetí úroveň je laboratorní verifikace s plynovou analýzou, kvantifikací ztrát a testováním účinnosti opatření.
Zatímco německý výzkum představil teoretické základy diagnostiky, čeští vědci z NutriVet, s. r. o., v čele s Ing. Václavem Jamborem se stali průkopníky praktického přístupu k monitoringu aerobní stability, což je to, co farmáři potřebují pro reálné řešení problémů.
Český výzkum potvrdil, že míchání stabilní kukuřičné siláže s krmivy s vysokým obsahem sušiny v TMR výrazně zvyšuje mikrobiální aktivitu a snižuje aerobní stabilitu. Tato praktická výzva je často přehlížená v laboratorních studiích, ale v reálných podmínkách stájí představuje značný ekonomický problém. Novost českého přístupu spočívá v aplikaci vědeckých poznatků na reálné farmové podmínky, což dokazuje, že aerobní stabilita musí být hodnocena přímo na místě spotřeby krmiva. Toto praktické ověření německých teoretických poznatků poskytuje farmářům konkrétní návod pro zlepšení krmných strategií a hygienických opatření.
Dramatické rozdíly v metabolismu mikroorganismů ukazují, že přehřáté siláže mají 40krát vyšší spotřebu kyslíku a mohou během dvou až tří dnů produkovat více CO₂ než za celou předchozí anaerobní fázi. Praktický dopad je jasný – farmáři potřebují rozšířit své monitorovací nástroje a nemohou se spoléhat pouze na tradiční teplotní měření.
Ekonomický rozměr je přesvědčivý. Včasná detekce pomocí rozšířeného spektra indikátorů může zabránit exponenciálnímu nárůstu ztrát, který nastává při pozdním odhalení problémů. Investice do základního monitoringu se vrátí během týdnů.
Poznatky z XX. Mezinárodní konference o silážování představují revoluci v přístupu k diagnostice a řešení problémů se silážemi. Německý teoretický výzkum v kombinaci s českým praktickým ověřením vytváří komplexní systém, který je připraven k implementaci na našich farmách. Klíčovým poselstvím je přechod od tradičního spoléhání se pouze na měření teploty k multi-parametrickému přístupu zahrnujícímu pH, vizuální hodnocení, kondenzaci a teplotní profily.*
Více se dočtete v článku Ing. Radko Loučky, CSc., z VÚŽV, v. v. i., Praha – Uhříněves, který najdete v některém z připravovaných čísel časopisu Náš chov.
