Ruská invaze na Ukrajinu výrazně narušila světové zemědělské trhy. Hlavní oblasti, které vyvolávají obavy, jsou stále vysoké ceny energií a dostupnost a rekordní ceny hnojiv. Evropská komise (EK) proto slíbila, že předloží začátkem listopadu návrh řešení speciálně pro vysoké ceny hnojiv.

Informovalo o tom Ministerstvo zemědělství ČR. Sdělení má řešit nižší závislost na dovozu hnojiv pomocí jiných alternativ, finanční dostupnost hnojiv a státní podpory. Ve hře je také pozastavení dovozních cel, a to na čpavek a močovinu, což by zemědělcům pomohlo. V této souvislosti několik států také předložilo Komisi žádost o podporu hnojiv RENURE jako jednu z alternativ k chemickým hnojivům. Vyrábějí se extenzivním zpracováním a úpravou hnoje. V současné době evropská legislativa používání této alternativy omezuje. Podle Belgie a dalších předkládajících států používání hnojiv RENURE splňuje podmínky přechodu na oběhové hospodářství, snižuje závislost na třetích zemích a zmírňuje tlak na spotřebu energie.

„Ruská agrese na Ukrajině vedla ke snížení nabídky hnojiv, což způsobilo růst jejich cen. To má dopad na všechny evropské zemědělce a mohlo by to ohrozit budoucí úrodu, a to nejen v Evropě. Proto jsme se shodli, že je nutné přijmout další opatření, aby hnojiva i konečné zemědělské a potravinářské produkty zůstaly cenově dostupné,“ řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula.

I když rozloha lesů v EU v posledních desetiletích vzrostla, změna klimatu má na evropské lesy stále negativní dopad, který se projevuje zejména výskytem škůdců a lesními požáry. Proto dalším tématem Rady v Lucemburku bylo monitorování lesů v EU a strategické plány pro lesy v rámci Nové strategie EU pro lesy do roku 2030. Komise plánuje zveřejnit návrh příslušného nařízení v první polovině roku 2023. České předsednictví k tématu uspořádalo v září letošního roku seminář za účasti 70 odborníků z 20 států, Evropské komise a významných mezinárodních organizací, který aktuální debatě velmi prospěl. Rakousko a Finsko s podporou dalších 17 členských států dnes na jednání požádaly, aby se využívala data z už existujících národních inventarizací lesů. Vyzvaly také Komisi k intenzivnější spolupráci při přípravě nařízení. Diskuse na toto téma bude pokračovat na listopadové Radě.

Většina států na Radě také upozornila na podstatné snížení spolufinancování fytosanitárních a veterinárních programů členských států pro eradikaci, tlumení a dozor nad nákazami zvířat a škůdci rostlin. Snížení oznámila Komise z důvodu zvyšujících se nákladů na řešení po sobě jdoucích krizí včetně pandemie Covid-19 a války na Ukrajině. Státy vyjádřily vážné obavy, protože toto snížení může omezit provádění preventivních a kontrolních programů. To může ohrozit situaci v oblasti zdraví zvířat a rostlin v Evropě.*