Jedna z ekonomicky nejpřínosnějších plodin, ozimá řepka, zažívá nepříznivé roky. Mrazy, sucho a problémy s ochranou ji vyhánějí z polí, celková sklizňová plocha byla letos jen 307 084 ha. Dosavadní odhady ale ukazují, že letos se jí naselo ještě méně, prozradil doc. Ing. Petr Baranyk, CSc., ze Svazu pěstitelů a zpracovatelů olejnin.

Co se děje s řepkou?

Řepka se z atraktivní plodiny, kterou byla ještě před několika lety, stává takovým zlobivým dítětem. Zatímco dříve obvykle poskytovala poměrně vysoké zisky, stala se během posledních zhruba dvou let plodinou, která spíše vyrábí ztrátu. Know-how agronomů je pořád na vysoké úrovni, ale přírodní podmínky ovlivňují pěstování řepky tak nepříznivým způsobem, že se agronom může snažit téměř jak chce, ale ony jeho úsilí překonají nebo výrazně změní.

Jaké konkrétní přírodní a klimatické faktory tyto vážné komplikace způsobily?

K hlavním faktorům patří častější výskyt opakovaných vln jarních nebo pozdně jarních mrazíků, jako například na mnoha místech v letošním roce. Ta poslední přišla v noci 30. dubna, kdy byla řepka v tak pokročilých etapách organogeneze, že teploty, které by jí v zimě neublížily, napáchaly značné škody. S vysokou pravděpodobností došlo i k negativnímu ovlivnění meióze, což je jedna z fází tvorby pylových zrn. Ta pak byla ve větší míře sterilní. Následně docházelo k problémům s opylováním a opadáváním květů, respektive mladých šešulí. Na to rostliny reagovaly často zmlazováním a pokoušely se znovu nakvétat v naprosto nevhodnou dobu.

Dalším takovým nepříjemným zdrojem problémů je v posledním roce výrazný úbytek srážek a také jejich nepříznivé rozdělení, pokud se přeci jen dostavily. Bez vody to prostě v zemědělství nejde. V mnoha regionech, na mnoha podnicích, byly srážky katastrofálně nízké. To mělo sekundárně vliv i na využití hnojiv, protože přístupnost živin byla výrazně zhoršená, což samozřejmě neprospělo tvorbě výnosu.

Dalším velmi negativním faktorem je rostoucí rezistence různých škůdců, zejména dřepčíků, krytonosců a blýskáčků. Je stále obtížnější legálním způsobem řešit problém, který s těmito škůdci pravidelně nastává.

Dá se odhadnout, jaká je letos plocha osetá řepkou?

Zatím to nikdo přesně nespočítal, ale podle prodejů osiv, zpráv agroslužby svazu z jednotlivých regionů a dalších zdrojů odhadujeme osetou plochu na 265 000 až 270 000 hektarů. To je výrazně méně než v předchozích letech a jedná se o nejnižší plochu řepky v České republice za posledních dvacet let.

Celý rozhovor si můžete přečíst v Úrodě 11/2026.*