Na severozápadním okraji Vysočiny, v členité krajině Českomoravské vrchoviny, hospodaří již více než tři desetiletí Družstvo vlastníků Batelov. Podnik, který vznikl v roce 1992, dnes patří mezi stabilní zemědělské subjekty regionu a je příkladem vyváženého propojení rostlinné výroby, živočišné výroby a moderních technologií. Na konci dubna jsme podnik navštívili a spolu s agronomem Bc. Ladislavem Moravcem jsme se zaměřili především na podmínky pěstování ozimé řepky, která zde patří k nosným plodinám.

DV Batelov spolu s dalšími šesti podniky tvoří Agro divizi významné skupiny Interlacto Group. Zemědělská prvovýroba probíhá také v podnicích ZEOS Kamenice, s. r. o., Zemědělská společnost Zhoř a. s. a Zemědělské družstvo Dolní Cerekev. Pozemky jsou rozprostřeny v 25 katastrálních územích a leží v nadmořských výškách 450 až 650 m. Podnik hospodaří převážně na středních až lehčích půdách, které umožňují relativně dobré podmínky pro zpracování půdy. Hlavním limitujícím faktorem při plánování prací jsou především rozdíly v nadmořské výšce jednotlivých pozemků, které se promítají do termínů setí i sklizně.

Osevní postup zjednodušený na maximum

Družstvo v současnosti obhospodařuje přibližně 3200 ha zemědělské půdy, z toho 2400 ha orné půdy a zbylých 800 ha trvalých travních porostů. V průběhu let byl osevní postup zúžen na dvanáct plodin, což umožňuje vyšší efektivitu práce i lepší organizaci provozu.

Největší podíl mají obilniny, především ozimá pšenice pěstovaná na 600 ha. Výměra ozimého ječmene byla snížena na 100 ha, zejména z důvodu nižší poptávky na trhu. Od pěstování sladovnického jarního ječmene podnik ustoupil, nesladovnický jarní ječmen zůstává zhruba na 30 ha. Pěstují také potravinářský nahý oves.

Významnou plodinou je mák setý na 200 ha a ozimá řepka, která zaujímá přibližně 450 ha. Kukuřice je pěstována na 240 ha výhradně na siláž. Kukuřici na CCM zařazují pouze v letech, kdy jsou kapacity silážování plně vytíženy.

Zajímavostí je také zkoušení pelušky ozimé (30 ha) a svazenky (20 ha) na produkci vlastního osiva pro meziplodiny. Brambory pěstují na ploše 15 ha. Významnou roli hrají pícniny – 200 ha vojtěškotrávy, 90 ha jetele a 200 ha jílku mnohokvětého, přičemž druhé seče jsou využívány na produkci osiva. Celou produkci osiv dokáže družstvo zpracovat na vlastní čističce, jejíž služby nabízí i dalším podnikům v regionu.

Živočišná výroba jako ekonomický pilíř

V živočišné výrobě chovají v Batelově 440 dojnic holštýnského skotu a menší počet masného skotu. Další významnou činností je výkrm brojlerů – ve stájích se vystřídá přibližně 28 000 kusů v jednom turnusu, přičemž během roku zvládnou sedm až osm turnusů. Hlavním úkolem rostlinné výroby je zajištění kompletní krmné základny pro živočišnou výrobu, která je v současnosti hlavním tahounem ekonomiky podniku.

Součástí areálu je také bioplynová stanice o výkonu 0,55 MW, která vyrábí elektrickou energii a teplo pro vlastní provoz. Přebytečná elektřina je dodávána do sítě. Základní vstupní surovinou je senáž z trvalých travních porostů. Vzniklý digestát je důležitým zdrojem živin, zejména před setím řepky a kukuřice. Kukuřice je hnojena především organicky – digestátem, hnojem nebo jejich kombinací, minerální hnojení se uplatňuje pouze doplňkově. U řepky zajišťuje digestát většinu podzimní potřeby živin. Pokud část digestátu zůstane do jara, využívá se například k přihnojení ozimé pšenice.

Minimalizace a boj o vláhu

Ozimou řepku pěstují v Batelově dlouhodobě s minimalizací zpracování půdy, především z důvodu úspory času, ochrany půdní vláhy a omezení eroze. V posledních letech si podnik vyzkoušel bezorebné setí pomocí stroje Horsch Focus, který si následně pořídil do vlastnictví. Většina porostů byla loni zaseta na meziřádkovou vzdálenost 35 cm. Technologie umožňuje lokální prokypření půdy přímo v řádku a tvorbu drobných hrůbků, které pomáhají se zachycením srážek. Řepka však není setá přímo do strniště – před setím je nutné zapravit digestát.

Suchá jara a rostoucí tlak škůdců

Ačkoliv vláhová jistota byla v této oblasti historicky relativně dobrá, poslední dvě sezóny přinesly výrazně suchá jara a nepříznivé rozložení srážek. Loňský roční úhrn činil 587 mm, zatímco dlouhodobý normál se pohybuje kolem 700 mm. Podzimní vzcházení řepky hodnotí agronom velmi pozitivně, v minulosti si mohli dovolit výsevky kolem 0,5 VJ/ha.

V posledních letech však kvůli suchu zvyšují výsevek na 0,7 VJ/ha. Za největší problém považuje Bc. Moravec tlak škůdců: „Tlak chorob nebyl v posledních letech tak zásadní jako tlak škůdců. Chybějí nám účinné látky a efekt dostupných řešení není takový, jaký bychom potřebovali.“

Řepka jako klíčová plodina v osevním postupu

Se setím řepky začínají zpravidla kolem 5. srpna a do 20. srpna chtějí mít hotovo. Nejčastější předplodinou je ozimý ječmen nebo jílek mnohokvětý, které umožňují včasné zapravení digestátu. Významnou výzvou je boj s výdrolem jílku, který je nutné hlídat nejen v porostu řep­ky, ale i v následné pšenici. V některých letech je nutná až trojnásobná aplikace graminicidu. Přesto agronom hodnotí jílek jako velmi dobrou předplodinu: „Řepka má pro nás význam nejen výnosový, ale i agronomický. Je to zlepšující plodina a skvělá předplodina pro ozimou pšenici.“ I z tohoto důvodu neuvažují o výrazném snižování její výměry.

KWS® Hemma – novinka s výnosovým potenciálem

Výměra řepky je rozdělena mezi tři nosné odrůdy a dvě další jsou každoročně zařazovány do zkoušení. S portfoliem KWS má podnik dlouhodobě velmi dobré zkušenosti. Agronom vzpomíná zejména na hybrid Marc KWS: „Byla to agronomicky nenáročná odrůda s pravidelnými výnosy nad 4 t/ha. Do našich podmínek skvěle pasovala – velké, silně větvené rostliny.“ V současnosti pěstují na 110 ha hybrid KWS Sanchos, který je druhým rokem součástí osevního postupu. „Vytváří robustní kořenový systém, kořenové krčky jsou opravdu silné a porost je velmi dobře větvený.“ hodnotí Bc. Moravec. Hybridy KWS jsou šlechtěny s důrazem na rychlý podzimní vývoj, silný kořenový systém, odolnost vůči stresům a stabilní výnosový potenciál, což je v podmínkách Vysočiny klíčové. Novinkou v portfoliu je KWS® Hemma, kterou v Batelově testují na 9 ha. V registračních zkouškách ÚKZÚZ 2024 dosáhla tato odrůda nejvyššího výnosu – 118 % na průměr kontrol.

Srdečné pozvání na polní den řepky

Podle regionálního obchodního zástupce KWS Ing. Jana Boganě dělají v DV Batelov pro řep­ku maximum: „Je vidět, že se tady o pěstování řepky hodně přemýšlí. Všechny vstupy jsou cílené. Potenciál porostů je vytvořený opravdu velmi dobře.“ Ve spolupráci s DV Batelov založila společnost KWS v roce 2025 pokus s odrůdami řepky, který má do budoucna přinést další cenné poznatky pro pěstování této klíčové plodiny v podmínkách Vysočiny. Ing. Bogaň k pokusu ještě dodává: „Rádi bychom všechny čtenáře pozvali na polní den řep­ky s odrůdami KWS, který se bude konat 26. 5. 2026 na pozemcích DV Batelov.“*

Ing. Jan Bogaň,

regionální obchodní zástupce

KWS Osiva s. r. o.