Klíčovým trendem je přechod od plošných aplikací k variabilním, páskovým a bodovým zásahům založeným na detailním monitoringu porostu. Omezení konkurence plevelů je zásadní a nezbytné agrotechnické opatření pro dosažení výnosu a kvality produkce. Hlavním cílem vedle omezení konkurence plevelů a rozšiřování nových druhů je promyšlená eliminace půdní zásoby semen plevelů a obezřetnost před rezidui půdních herbicidů, a to zvláště v technologiích s minimálním zpracováním půdy. Tlak evropské legislativy na udržitelné zemědělství zvyšuje zájem zemědělců o moderní postupy a zavádění principů precizního zemědělství. Informuje o tom v časopise Úroda (5/2026) Ing. Martina Poláková ze Spolku pro inovace a udržitelné zemědělství.

Hledání úspor

Jak dále informuje, zemědělské podniky se dnes pohybují v prostředí nízkých výkupních cen a vysokých vstupů, což zvyšuje tlak na hledání úspor. Rozhodnout se, zda investovat do nových technologií, ale není vždy jednoznačné. Na tyto výzvy reagují podniky sdružené ve Spolku pro inovace a udržitelné zemědělství (SIUZ). Ty ve spolupráci s výzkumem a výrobci techniky systematicky ověřují nové postupy regulace plevelů v reálných provozních podmínkách, zároveň jsou otevřeni sdílet své zkušenosti a jsou tak cenným zdrojem informací pro širokou zemědělskou veřejnost.

Projekty

Významnou roli mají také projekty Evropského inovačního partnerství (EIP), které umožňují propojit potřeby zemědělské praxe s vývojem moderních technologií a jejich ekonomickým vyhodnocením. V současnosti na sebe v této oblasti navazují tři operační skupiny v projektech EIP, kde se spojilo více zemědělských podniků společně s odborníky z České zemědělské univerzity v Praze (ČZU) v čele s doc. Ing. Milanem Kroulíkem, Ph.D. Jde o projekty Vysokomýtská synklinála na cestě ke Green Deal, Zavedení robotických platforem a smart technologií ve speciální produkci RV a nově schválený projekt Alternativní způsoby precizní cílené regulace plevelů. Tyto projekty tvoří logicky propojenou inovační linii, která postupně rozšiřuje možnosti cílené regulace plevelů od variabilních aplikací až po ultrapřesné zásahy. Kromě podniků sdružených v SIUZ se projektů účastní i poradci poradenského subjektu SIUZ. Ti se věnují koordinaci pokusů a vyhodnocení, v průběhu vegetace organizují workshopy pro šíření výsledků.

Projekt Vysokomýtská synklinála na cestě ke Green Deal sdružuje šest zemědělských podniků a zaměřuje se na technologie ověřování postupů cílených aplikací hnojiv a přípravků na ochranu rostlin. Velké téma je právě precizní regulace plevelů.

Kde najdete podrobné informace?

Článek Ing. Polákové zveřejněný v časopise Úroda se zaměřuje na několik témat – páskovou aplikaci herbicidů, dalšími okruhy jsou kamery pro bodový postřik v obilninách a řepce, dále satelit nebo dron pro identifikaci plevelů i roboti pro přesné aplikace herbicidů.

Rychlá proměna

Tyto příklady ukazují, že regulace plevelů prochází rychlou technologickou proměnou a možnosti cílených zásahů se každým rokem rozšiřují. Současně se ale potvrzuje, že zavádění nových postupů musí být podloženo pečlivým ověřením v reálných provozních podmínkách a důsledným ekonomickým vyhodnocením. Právě projekty EIP vytvářejí prostor pro to, aby inovace nevznikaly „od stolu“, ale vycházely z konkrétních potřeb zemědělských podniků a byly testovány v různých půdně-klimatických podmínkách.

Neméně důležité je otevřené sdílení zkušeností mezi farmami, výzkumem a poradenskou sférou. Praktické poznatky z provozu často odhalí limity technologií stejně rychle jako jejich přínosy a umožňují ostatním podnikům činit kvalifikovanější rozhodnutí o případných investicích. V situaci ekonomické nejistoty je právě dostupnost ověřených dat a zkušeností z praxe klíčovým faktorem pro odpovědné zavádění inovací, shrnuje Ing. Poláková.

Workshopy a polní dny

Zemědělské podniky i odborná veřejnost budou mít možnost se s prezentovanými technologiemi detailně seznámit během série odborných workshopů a polních dnů, které budou na demonstračních farmách probíhat v průběhu první poloviny roku 2026. Tyto akce nabídnou jedinečnou příležitost vidět jednotlivé systémy v reálném provozu, diskutovat jejich přínosy i limity a získat podklady pro vlastní rozhodování o dalším směřování ochrany rostlin v podmínkách precizního zemědělství.*

Úvodní fotografie: Cílená aplikace na pcháče ve výdrolu obilniny, jako zdrojová data lze využít dron nebo satelitní snímky. Glyfosát je aplikovaný plošně jen v poloviční dávce na výdrol, do zón s výskytem pcháče je aplikovaná dávka ještě jednou pro zvýšení koncentrace a účinku Foto Martina Poláková