Dostatek vláhy je pro výnosy klíčový. Pro společnost DVP Agro a. s., která hospodaří nedaleko Brna, je ale zcela limitní. Srážkové úhrny se v průměru pohybují kolem 480 mm za rok, ale v minulých letech kolísaly v rozmezí od 350 do 630 mm. Firma, která po loňském rozšíření obhospodařuje přibližně 2000 hektarů půdy, se před několika lety rozhodla opustit vyšlapané cesty konvenční intenzifikace a vydala se směrem k regenerativnímu zemědělství. Rostislav Mátl, agronom a předseda představenstva společnosti, nám přiblížil, jaké výzvy a změny tento přechod přináší v praxi.

Motivace pro zásadní změnu systému hospodaření v DVP Agro nebyla ideologická, ale ryze ekonomická a agronomická. Podle Rostislava Mátla byl klasický přístup zaměřený na vysokou intenzitu v jejich podmínkách příliš riskantní. „Bylo to ode zdi ke zdi. V dobrých letech jsme dosáhli vyššího zisku, ale v suchých obdobích přicházely ztráty kvůli vysokým nákladům na vstupy,“ vysvětluje agronom. Cílem se tedy stala stabilizace výnosů a zvýšení odolnosti půdy vůči suchu. Dodává, že od původního konceptu, že se s půdou vůbec nebude hýbat, částečně ustoupili, ale ke zpracování půdy musí být více důvodů, například zarovnání nerovností, zapravení kompostu a podobně. Celou reportáž najdete v úvodní reportáži v Úrodě č. 4/2026.

Kukuřici změna prospěla

Regenerativní hospodaření nyní provozují třetím rokem, ale s meziplodinami intenzivně pracují již od roku 2019. Přechodné období se projevilo mírným poklesem výnosů – například u měkké pšenice z původních více než 6 t/ha na současných průměrných 5,8 t/ha (pěstují krmnou i potravinářskou). Pšenice tvrdá pak poskytla výnos 5,9 t/ha. Pokles je ale vyvážen nižšími náklady na hnojiva, naftu a chemii. Agronom očekává, že po pěti letech by se měla křivka výnosů začít opět zvedat díky obnovené půdní úrodnosti. Dodává, že kvůli nedostatku vody nikdy příliš vysoké výnosy u pšenice neměli, kromě toho následuje po kukuřici.
Výnos zrna kukuřice se pohyboval podle pozemku v rozmezí 8–12 t/ha při 14 % vlhkosti. Její reakce na regenerativní zemědělství byla opačná než u pšenice. Podle Rostislava Mátla dosahují lepších výsledků proto, že po předplodině pšenici zasejí meziplodinu hnojenou digestátem, někdy do ní ještě rozmetají kompost, který pak zapraví při ukončení vegetace meziplodiny přivalením. „Kukuřice má dostatek živin a zároveň je půda prokořeněná,“ uvedl agronom. Meziplodinu většinou sejí systémem strip-till, čímž zároveň naruší utuženou vrstvu. Také u kukuřice na siláž výnos závisí na pozemku, písčité dávají kolem 25–30 t/ha, na lepší půdě 50–55 t/ha při sušině 33 %.*