Pojem „barevná pšenice“ se v posledních letech dostává do povědomí zemědělské a šlechtitelské praxe, i když její pěstování u nás zatím zůstává minoritní. Jde o odrůdy s atypickou barvou zrna, od červené přes modrý nádech až po tmavě fialovou, která může působit téměř černě. Pravá černá barva u zdravých pletiv je však vzácná; nejtmavší vzhled obvykle vytvářejí vysoké koncentrace rostlinných barviv antokyanů a jejich formy. Naproti tomu skutečně černé zbarvení v porostu nejčastěji souvisí s nekrózou (enzymatické hnědnutí fenolů), nejde o „živočišný melanin“, ale o zoxidované rostlinné fenoly.

Pilotní experiment s barevnými pšenicemi

Na základě literárních poznatků o úloze antokyanů v reakci na stres suchem byl v Ústavu pěstování, šlechtění rostlin a rostlinolékařství Mendelovy univerzity v Brně realizován pod vedením Ing. Nicole Frantové, Ph.D., screeningový pokus v rámci bakalářské práce Kateřiny Mohelské. Cílem bylo v laboratorních podmínkách sledovat morfologické změny kořenového systému a nadzemní části u mladých rostlin pšenice seté za podmínek zvýšeného osmotického stresu navozeného roztokem PEG 6000.

Výběr materiálů

Pro laboratorní experiment byly vybrány čtyři odrůdy ozimé pšenice seté s rozdílným zbarvením zrna: AF Jumiko (Agrotest fyto, s. r. o.; purpurově zbarvené zrno), AF Oxana (Agrotest fyto, s. r. o.; modré zrno) a AF Zora (Agrotest fyto, s. r. o.; černé zrno). Jako kontrola byla použita bezantokyanová odrůda Netta (SELGEN, a. s.; červené/amber zrno).

Černozrnná pšenice jeví známky aklimatizace

Předběžné výsledky, které čekají na další detailní ověření, naznačují určité trendy. Zároveň je nutné zdůraznit, že pro nezpochybnitelné potvrzení vlivu vyššího obsahu antokyanů na morfologické změny klíčenců bude do budoucna potřeba pracovat s širším souborem genotypů. V tomto konkrétním případě šlo o registrované odrůdy, z nichž každá představuje z genetického hlediska unikátní kombinaci genů a jejich alel, proto je označujeme jako genotypy. Při hodnocení délky plumuly se zárodkem prvního listu bylo experimentem zjištěno, že odrůda s černým zrnem AF Zora měla v devátém dni působení mírného osmotického stresu nejdelší nadzemní část klíčenců. Z hlediska počtu kořenů se jako perspektivní jeví odrůdy AF Zora a AF Jumiko, které vykazovaly nejvyšší počet kořenů ve stresových podmínkách.

Tyto a další podrobné informace k tématu naleznete v květnovém vydání časopisu Úroda (5/2026) v článku autorů Ing. Nicole Frantové, Ph.D., Kateřiny Mohelské, doc. Ing. Tomáše Středy, Ph.D., z Ústavu pěstování, šlechtění rostlin a rostlinolékařství, Mendelovy univerzity v Brně.*

Úvodní fotografie: Barevné formy pšenice použité pro experiment [zleva AF Jumiko (purpurová), AF Oxana (modrá), AF Zora (černá), Netta (červená)] Foto Nicole Frantová