Zdravé a odolné lesy obnovované s účelným využitím semen a plodů mateřských dřevin patří k naplněným cílům strategie Lesů ČR, podle níž podnik postupuje od letošního roku. Lesníci se kromě toho intenzivně soustředí na výchovu lesa, tedy prořezávky a probírky. V letošním roce Lesy ČR obnovily téměř 14 tisíc hektarů lesa, z toho 4,5 tisíce hektarů přirozeně ze semen a plodů mateřských dřevin. Informovala o tom tisková mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.

Využíváním přirozené obnovy se také snižují náklady

„Využíváním přirozené obnovy nesměřujeme jen k přírodě bližšímu hospodaření, ale také snižujeme náklady,“ řekl generální ředitel Lesů ČR Dalibor Šafařík. Asi na 9,5 tisíce hektarů podnik vysadí přibližně 52 milionů sazenic lesních dřevin, 18 milionů jehličnatých a 34 milionů listnatých. „Nejčastěji to jsou buky, duby, javory, lípy, olše nebo třešně a jilmy, ale také smrky, borovice a jedle, vždy podle podmínek konkrétního místa,“ pokračoval Šafařík. Největší plochu letos Lesy ČR obnovily v rámci regionů na Vysočině (2000 ha), v Ústeckém kraji (1460 ha) a na jižní Moravě (1400 ha), nejmenší v Královéhradeckém kraji (350 ha), kde zbylo z předchozích let jen minimum holin.

Na stále větší ploše se v posledních letech provádějí výchovné zásahy. Lesní hospodáři se totiž často vracejí do porostů, na které nebyl čas během kůrovcové kalamity. „Prořezávkám a probírkám věnujeme velkou pozornost. Ohlížíme se přitom na nároky jednotlivých dřevin. Mladé porosty těžbou vychováváme a upravujeme tak jejich strukturu s cílem zajistit maximální stabilitu. Jde o to, aby měly perspektivní dřeviny dostatek světla, tepla i vláhy, postupně nabývaly na objemu a zachovaly si korunu důležitou pro stabilitu celého porostu. Kvůli druhové pestrosti lesa je důležité zachovat v porostu stejný počet druhů jako před zásahem,“ upozornil generální ředitel státního podniku. V porostech mladších 20 let spravovaných Lesy ČR se letos provedly prořezávky na skoro 22 tisících hektarech, probírky pak asi na 37 tisících hektarech. „V lesích do 40 let chceme zajistit stabilitu a zmiňovanou druhovou pestrost, ve starších porostech pak jde o zvětšení objemu nadějných dřevin i jejich skupin i podporu dalších generací dřevin podrůstajících ty mateřské. V těchto porostech je viditelná pestrá druhová skladba, ale i prostorová a věková diferenciace lesa,“ dodal Šafařík.*