Ministr zemědělství Martin Šebestyán na jednání Rady ministrů zemědělství EU v Bruselu zdůraznil nutnost urychlit přípravu nové společné zemědělské politiky (SZP), posílit postavení zemědělců v dodavatelském řetězci a řešit dostupnost přípravků na ochranu rostlin. Eurokomisař Olivér Várhelyi ministrovi Šebestyánovi při bilaterálním jednání slíbil, že Evropská komise do konce letošního roku předloží návrh na řešení klecových chovů nosnic v celé EU.

Rozhodující etapa

Ministr konstatoval, že příprava SZP vstupuje do rozhodující etapy, přesto však stále chybí jasná struktura víceletého finančního rámce a přesné vymezení jednotlivých sektorových nařízení. Česká republika podporuje francouzskou iniciativu na přesun relevantních článků do sektorových nařízení, což by přineslo potřebné zjednodušení a větší přehlednost. Absence předvídatelného rámce je problematická vzhledem ke specifičnosti SZP. Zkušenosti z minulých období potvrdily, že legislativní zpoždění následně komplikuje implementaci a dopadá na konečné příjemce, upozornil. Česká republika má podle Šebestyána ohledně budoucí SZP tři priority. První je výše rozpočtu pro zemědělce, druhou zjednodušení společné zemědělské politiky a třetí pak zachování jejího samostatného postavení v rámci budoucího unijního rozpočtu. „Nám jde jednak o navýšení obálky čistě pro společnou zemědělskou politiku, která se teď pohybuje někde kolem 300 miliard eur, a samozřejmě i o vyčlenění těch prostředků v rámci Národních a regionálních partnerských plánů (NRPP),“ řekl v Bruselu českým novinářům. Ministr konstatoval, že budoucí SZP musí zohledňovat rozdílnou strukturu zemědělství v jednotlivých členských státech. Národní doporučení by měla být právně nezávazným strategickým nástrojem, který vytyčuje klíčové výzvy a priority, nikoli výčtem požadavků Evropské komise. Největší výzvou je pak načasování. Šebestyán uvedl, že jedna věc je debata o doporučeních, ale mnohem podstatnější je následné stanovení intervencí, jejich podmínek a nastavení informačních systémů. Pokud by měla implementace začít 1. ledna 2028, musela by být doporučení dokončena již v létě 2026, což je vzhledem k pokračujícím legislativním jednáním nereálné. Proto je potřeba začít se zabývat přechodným obdobím. Pokud by bylo zavedeno přechodné období, mohlo by se podle ministra hovořit i o přehodnocení výše redistributivní platby, která je v současnosti 23 procent.

Zásadní se jeví i téma podnákladových cen

Dalším důležitým bodem jednání Rady byly nekalé obchodní praktiky. „Přivítal jsem představení hodnotící zprávy ke směrnici o nekalých obchodních praktikách. Je nutné posílit postavení zemědělců a malých dodavatelů. Bude také nezbytné zvážit posuzování tržní síly i na straně dodavatelů a zjednodušení hodnocení tržní síly podle obratu,“ uvedl ministr. Jako zásadní se jeví také téma podnákladových, respektive podnákupních cen v obchodech a jejich dopad na zemědělsko-potravinářský řetězec. Bude potřeba řešit i další oblasti, například teritoriální omezení obchodu, administrativní zátěž nebo vyjednávací sílu nadnárodních potravinářských subjektů.*