Letošní suchý březen a duben patřily mezi nejsušší měsíce v celé historii sledování srážek v ČR. Po přihnojení ozimé řepky na konci zimy a začátku jara dusíkem byly velmi nízké srážky, které se od 1. 3. do 18. 4. u většiny porostů pohybovaly v úhrnu do 5 mm. To mělo za následek slabší růst rostlin, k němuž přispělo i velmi nízké využití dusíku z aplikovaných hnojiv rostlinami, které se zlepšilo až po srážkách 19. a 20. 4. a na začátku května, kdy již řepka kvetla. Lepší stav rostlin byl zjištěn u porostů přihnojených dusíkem během podzimního růstu řepky.

Jarním suchem byly nejvíce postiženy slabší a řidší porosty řepky po obilních předplodinách s ponechanými posklizňovými zbytky, které konkurovaly rostlinám ve využití dusíku a vody z půdní zásoby. Celkově lepší stav vykazovaly porosty po lepších předplodinách (např. luskovinách), organickém hnojení a po hnojení při setí nebo přihnojení dusíkem během podzimního růstu. Také na úrodných půdách s dobrou strukturou se zpřístupnilo pro rostliny více dusíku mineralizací z půdní zásoby, což se příznivě projevilo na stavu porostu. Píše o tom spolu s dalšími autory Ing. Pavel Růžek (Národní centrum zemědělského a potravinářského výzkumu, v. v. i.) v Úrodě č. 6/2026.

Dosažené výnosy semen

Vliv různých způsobů hnojení ozimé řepky dusíkem na výnos semen zjišťovali v polních pokusech na stanovišti v Praze-Ruzyni (řepařská výrobní oblast; 340 m n. m.; roční úhrn srážek 472 mm, průměrná roční teplota 9,6 °C; hnědozem na spraši). Hnojení dusíkem mělo významný vliv na zvýšení výnosu semen řepky. Přitom v roce 2025 bylo dosaženo nižších výnosů semen než v letech 2022 a 2023 a mezi variantami s podzimním a jarním hnojením dusíkem ani mezi jednotlivými hnojivy nebyly zjištěny podstatné rozdíly. Při podzimním a jarním hnojení byla použita hnojiva LAV, močovina s inhibitorem ureázy (Ureastabil) a močovina s inhibitorem nitrifikace a ureázy (Alzon-neo N), přičemž celková dávka dusíku byla 160 kg N/ha. Přihnojení řepky dusíkem během podzimního růstu je především stabilizačním výnosovým faktorem, který se projeví zejména při nepříznivých podmínkách pro růst rostlin: pozdní setí, nevyrovnané vzcházení rostlin, žloutnutí spodních listů až fialové zabarvení porostu, větší množství posklizňových zbytků po obilních předplodinách zapravených do půdy, nevhodné půdní podmínky pro časné přihnojení řepky po zimě, absence srážek po jarním přihnojení apod. Význam podzimního přihnojení řepky se bude v příštích letech zvyšovat v důsledku projevů klimatické změny a s nárůstem konzervačních technologií zpracování půdy, popisuje autorský tým.*

Úvodní snímek: Stav porostu řepky přihnojené na podzim (vlevo) a hnojené jen na jaře (15. 4. 2026) Foto Pavel Růžek