Rezistence škodlivých organismů v ČR je na výrazném vzestupu v důsledku souběhu několika faktorů, především klimatických změn, zjednodušených osevních postupů a současného úbytku účinných látek v důsledku regulatorních omezení EU (např. neonikotinoidy, mankozeb, chlorpyrifos). Nové účinné látky přibývají velmi pomalu a jejich registrace je nákladná a zdlouhavá. Biologická ochrana zatím nedosahuje dostatečné účinnosti zejména u plošně pěstovaných polních plodin a při silném napadení, což zvyšuje tlak na omezený počet dostupných chemických přípravků a urychluje vznik rezistence.

Proč účinnost přípravků klesá?

Podle autorky textu, Ing. Štěpánky Radové, Ph.D. (ÚKZÚZ), stojí za rychlým šířením rezistence souběh několika faktorů. Klíčovými viníky jsou klimatické změny, které zvyšují tlak škůdců a patogenů, a zjednodušené osevní postupy. Situaci dále komplikuje úbytek účinných látek v důsledku regulatorních omezení Evropské unie (např. zákaz neonikotinoidů, mankozebu či chlorpyrifosu). Nové látky přitom přibývají pomalu a biologická ochrana zatím u mnoha plodin, zejména při silném napadení, nedokáže konvenční přípravky plně nahradit.

Kritické plodiny

• Brambory: Zatímco fungicidní ochrana je zvládnutelná, kritická je situace u hmyzu. Mšice broskvoňová je plně rezistentní k pyretroidům a karbamátům, mandelinka bramborová vykazuje rezistenci k pyretroidům a neonikotinoidům a nově i sníženou citlivost ke spinosadu.
• Řepka olejka: Patří k nejproblematičtějším plodinám. Blýskáček řepkový vykazuje plnou rezistenci k pyretroidům a dřepčík olejkový na nich zůstává prakticky závislý jako na jediné účinné skupině.
• Cukrovka: Velkým problémem je šíření rezistentních laskavců v systému Conviso Smart a potvrzená rezistence cerkosporiózy ke strobilurinům. Po zákazu neonikotinoidů navíc roste riziko virových žloutenek.
• Obilniny: Rezistence se projevuje u fungicidů (zejména QoI u braničnatky pšeničné) i u herbicidů, kde jsou ohroženy zejména travní plevele.

Problémy v ovocnářství, zelenině a speciálních plodinách

V ovocných sadech přetrvává rezistence strupovitosti ke strobilurinům a narůstají potíže s regulací mšic po ztrátě klíčových přípravků, jako jsou Movento a Pirimor. Pěstitelé zeleniny se potýkají s klesající účinností pyretroidů u zápředníčka polního a molic, přičemž registrace důležitého spirotetramatu končí. U chmelu je situace limitována exportními nároky na rezidua a končící registrací účinných látek.

Jak z toho ven?

Řešení vyžaduje podle autorky komplexní přístup založený na principech integrované ochrany rostlin. Mezi klíčové strategie patří:

• Důsledné střídání účinných látek s různým mechanismem účinku.
• Systematický monitoring rezistence zajišťovaný ÚKZÚZ.
• Posílení mezinárodní spolupráce v rámci EU při schvalování účinných látek a zapojení do skupin jako MUCF pro řešení minoritních použití.
• Podpora výzkumu a moderních technologií, jako jsou genové úpravy CRISPR-Cas9 nebo RNA interference, které by v budoucnu mohly umožnit cílenou kontrolu škůdců.

Zásadní je také efektivní komunikace mezi svazy, výzkumem a státní správou, aby bylo možné zajistit dostatečné portfolio účinných nástrojů pro ochranu rostlin.*

Celý článek naleznete v Úrodě č. 5/2026.

Ilustrační foto: Mšice broskvoňová je významným probléme rezistence napříč plodinami Foto Štěpánka Radová