
Rezistence škodlivých organismů v ČR je na výrazném vzestupu v důsledku souběhu několika faktorů, především klimatických změn, zjednodušených osevních postupů a současného úbytku účinných látek v důsledku regulatorních omezení EU (např. neonikotinoidy, mankozeb, chlorpyrifos). Nové účinné látky přibývají velmi pomalu a jejich registrace je nákladná a zdlouhavá. Biologická ochrana zatím nedosahuje dostatečné účinnosti zejména u plošně pěstovaných polních plodin a při silném napadení, což zvyšuje tlak na omezený počet dostupných chemických přípravků a urychluje vznik rezistence.
Podle autorky textu, Ing. Štěpánky Radové, Ph.D. (ÚKZÚZ), stojí za rychlým šířením rezistence souběh několika faktorů. Klíčovými viníky jsou klimatické změny, které zvyšují tlak škůdců a patogenů, a zjednodušené osevní postupy. Situaci dále komplikuje úbytek účinných látek v důsledku regulatorních omezení Evropské unie (např. zákaz neonikotinoidů, mankozebu či chlorpyrifosu). Nové látky přitom přibývají pomalu a biologická ochrana zatím u mnoha plodin, zejména při silném napadení, nedokáže konvenční přípravky plně nahradit.
V ovocných sadech přetrvává rezistence strupovitosti ke strobilurinům a narůstají potíže s regulací mšic po ztrátě klíčových přípravků, jako jsou Movento a Pirimor. Pěstitelé zeleniny se potýkají s klesající účinností pyretroidů u zápředníčka polního a molic, přičemž registrace důležitého spirotetramatu končí. U chmelu je situace limitována exportními nároky na rezidua a končící registrací účinných látek.
Řešení vyžaduje podle autorky komplexní přístup založený na principech integrované ochrany rostlin. Mezi klíčové strategie patří:
Zásadní je také efektivní komunikace mezi svazy, výzkumem a státní správou, aby bylo možné zajistit dostatečné portfolio účinných nástrojů pro ochranu rostlin.*
Celý článek naleznete v Úrodě č. 5/2026.
Ilustrační foto: Mšice broskvoňová je významným probléme rezistence napříč plodinami Foto Štěpánka Radová