Zpracování hraje klíčovou roli jak při výrobě krmiva pro domácí mazlíčky, tak lidské stravy. Kompletní krmiva pro domácí mazlíčky bývají formulována tak, aby představovala primární zdroj energie a živin pro daný druh a životní fázi. Různé metody zpracování slouží pro vytvoření bezpečné, nutričně odpovídající potravy.

Krmivo pro domácí mazlíčky je komerčním produktem s poměrně dlouhou historii. 

Metody zpracování

Při výrobě krmiv (ale i potravin) pomáhají:

• zlepšit dostupnost živin,
• zajistit bezpečnost,
• prodloužit trvanlivost a udržet konzistentní kvalitu, chutnost a vzhled.

Stejně jako v potravinách pro výživu člověka, tak v krmivech pro domácí mazlíčky jde o výběr a zpracování jednotlivých ingrediencí, aby se čerstvé suroviny přeměnily na produkty s garantovanou kvalitou, delší trvanlivostí a pohodlnějším zkrmováním. Avšak na rozdíl od krmiv pro domácí mazlíčky nebývají zpracované potraviny pro lidskou spotřebu deklarovány jako „kompletní“, proto by lidé měli konzumovat pestrou stravu a zařazovat do jídelníčku řadu dalších, kvalitních potravin a produktů, aby se dosáhlo celkově vyváženého příjmu živin.

 Typy komerčních krmiv

Pokud jde o výběr typu krmiva, závisí to do značné míry na potřebách a preferencích konkrétního mazlíčka (a také na tom, co vyhovuje jeho majiteli, protože každý systém výživy je jinak časově, organizačně a finančně náročný). Zatímco někteří mohou upřednostňovat tzv. mokré krmivo (konzervy, kapsičky apod.), jiní by svým mazlíčkům nenabídli nic jiného než syrové či doma připravované krmivo, jiným zcela vyhovují „obyčejné“ granule. Mezi tzv. mokré krmivo patří konzervy, fóliové misky a sáčky (kapsičky), jejichž obsah obvykle tvoří kousky v omáčce či v želé, nebo různé typy „paštik“. Tato krmiva mají vysoký obsah vlhkosti (přibližně 70–80 %) a k hlavním výhodám lze počítat, že někdy bývají balena v jednotlivých porcích, což pokaždé zajistí čerstvost předkládaného krmiva a snadné servírování. Měkká konzistence z něj může dělat dobrou volbu pro starší psy a kočky, či jedince s chybějícími zuby, nekorektně postavenými čelistmi či zuby.

Velikost a věk psů

Jelikož jsou porce větší kvůli vyššímu obsahu vody, měla by se zvláštní pozornost věnovat štěňatům a psům velkých plemen. Štěňata potřebují mnohem vyšší podíl živin na jednotku své hmotnosti než dospělý pes a velká plemena mají proporcionálně menší žaludky než psi středních a malých plemen. V obou případech se může stát, že se pes může cítit sytý dříve a přestává jíst, aniž by byla splněny jeho nutriční nároky. Suché (granulované) krmivo má výrazně nižší obsah vlhkosti (8–10 %), vyznačuje se proto odlišnými vlastnostmi a způsobem skladování i zkrmování. Kromě mokrého a suchého krmiva existuje také řada komerčně připravovaných syrových krmiv, která mohou být vyráběna jako kompletní či doplňková.

Metody zpracování

Sekání, mletí a mixování

• slouží ke zmenšení velikosti částic vybraných surovin pro vytvoření jemnější a jednotnější textury
• Extruze je jedna z nejběžnějších metod výroby kompletního suchého krmiva – „granulí“ – jímž jsou.

Pečení

• metoda, kterou také využíváme běžně v potravinářském průmyslu i v domácnostech, při níž se ingredience smíchají, z těsta vykrájí požadované tvary, jež se následně pečou v troubě. Výsledkem je hustší produkt než při extruzi, kdy se granule vlivem změny tlaku „rozpínají“, který může být pro některé mazlíčky vhodnější.

Sterilizace

• další metoda běžná i v produkci potravin. Vařením směsi surovin v uzavřených nádobách (či jiných obalech) se účinně ničí veškeré patogeny, uchovává textura, chuť a vlhkost. Vyrábí se tak potraviny a krmiva, jež jsou bezpečné a kvalitní po delší dobu i bez přidaných konzervantů.

• Pasterizace

• produkty vznikají při nižších teplotách než při sterilizaci či extruzi

• Zmrazování

• využívá snížení teploty hluboko pod bod mrazu k zastavení růstu bakterií a zachování nutriční kvality krmiva.

• Lyofilizace

• suroviny se nejprve zmrazí a poté umístí do vakuové komory, kde se vlhkost odstraní sublimací. Tato metoda pomáhám krmivům zachovat nutriční hodnotu a chuť, zároveň se stávají lehkými a trvanlivými. I když zmrazení a odstranění vody pomáhá eliminovat mikrobiální aktivitu, tak spory mohou přetrvávat, protože nedochází k tepelnému zpracování. Sušení vzduchem
• na rozdíl od lyofilizace se krmiva před sušením nezmrazují a vlhkost se odstraňuje postupně při nízkých teplotách. Vznikají měkčí krmiva a pamlsky, u nichž bývají dobře zachovány živiny i trvanlivost.

Lisování za studena

• ingredience se smíchají a vzniklá hmota se při nízkých teplotách lisuje do kompaktních pelet nebo jiných tvarů. Na rozdíl od tradiční extruze, jež využívá vysoké teploty a tlak, vede lisování za studena k produktu, který si zachovává více vlastností surových složek.

Balení

• pomáhá předcházet kontaminaci, poškození a působení podmínek prostředí (jako je vlhkost, světlo a kyslík), které by mohly způsobit kažení produktu.

Jak vybrat to nejlepší?

Zájem a poptávka lidí po zdravých a méně zpracovaných potravinách se odrazila i ve výživě domácích mazlíčků. Někteří majitelé psů a koček považují za nejlepší doma připravená krmiva. Jiní uznávají jedině výživu založenou na syrovém mase (raw meat based diet, RMBD) či tzv. BARF (biologically appropriate raw food), protože je mají za lepší variantu, než nabízí tradiční extrudovaná či jinak připravená komerční krmiva.

Majitelé rozhodnou o krmivu

Proto se vědci v závěru vyslovili, že by bylo zapotřebí dalšího výzkumu, aby se odhalil skutečný vliv způsobu zpracování krmiva na zdraví psů. Zatím konstatovali, že rozhodování mezi syrovým a granulovaným krmivem není otázkou „správné vs špatné“, ale jde spíše o odpovědné zvážení všech faktorů, jakými jsou nejenom individuální potřeby psa, ale také životní styl majitele a rozpočet (který může být na kvalitní BARF až trojnásobný než na kvalitní granule). Oba přístupy mohou zajistit zdravou výživu psa, pokud jsou uchopeny správně. Vždy je třeba vybírat kvalitní produkty vhodné pro konkrétní zvíře, jeho věk, aktivitu a zdravotní stav a dodržovat pokyny k jejich skladování a zkrmování.

Ing. Anna Mikšovský Marcinková

Podrobněji v časopisu Krmivářství 4/2026.*