Společnost Alltech připravila na 30. května webinář s přednáškou veterinární lékařky Cathariny Bergeové o problematice slintavky a kulhavky, o původci, přenosu nemoci, o biosekuritě. Prevence slintavky a kulhavky (FMD) závisí mimo jiné na včasném odhalení, varovném systému a zavedení účinného dohledu.

Původcem nemocí je apthovirus z čeledi piconaviriade. Je to jednovláknový RNA virus,  jeden z nejinfekčnějších virů u sudokopytníků, ale nejedná se o zoonózu. Virus má zřetelnou antigenní variabilita, vznikají nové topotypy a linie, což může vést k selhání vakcinace. Tato antigenní rozmanitost jak mezi sérotypy, tak v rámci sérotypů brání vzniku imunitních reakcí vyvolaných vakcínou proti jednomu kmenu FMD a ne proti jinému kmeni. Virus FMD přežívá 14 dní ve špinavé stáji, 39 dní ve výkalech, hnoji a odpadu, 6 dní uvnitř hnoje, 28 dní na povrchu hnoje v létě, 67 dní v zimě, 15 týdnů v krmivu, 5,5 týdne v močůvce, 20 týdnů v seně usušeném při 22 ^oC, 4 týdny v srsti skotu, 103 dní v odpadní vodě, dny a měsíce v sýru, 6 měsíců v rychle zmraženém mase, v solených masech. K jeho destrukci dochází při pH pod 6, je zničen při pasteraci, k dezinfekci se dají použít kyseliny octová, mravenčí, sírová, fosforečná, hydroxid sodný, uhličitan sodný, křemičitan sodný, glutaraldehyd, formalín. Virus ničí gama záření, UV světla a rentgenové záření. Lze zabránit zavlečení nákazy živými zvířaty? Nákup zvířat a jejich umístění přímo na farmě s ostatními zvířaty je jako otevřít dveře pro trojského koně. Argument, že všichni ostatní obchodují se zvířaty neustále, nesnižuje toto riziko na farmě. Dodržování zásad biosekurity neplatí jen pro velké farmy, ale jsou nutné i v chovu třeba jen několika zvířat.