V těchto dnech nezažíváme jen horké dny, ale i noci. Ty jsou pro lidi mnohem nebezpečnější, protože komfort spánku je pro zdraví klíčový. V centru Prahy se v letech 1961–1990 vyskytlo celkově jen sedm horkých nocí. Od roku 1991 už jich bylo 165. Nárůst teploty o 2 °C tedy znamenal 15krát více horkých nocí. Jde o spojení dvou navzájem se posilujících fenoménů: klimatické změny a tepelného ostrova města. Informuje o tom klima bulletin (26/2026) Ústavu výzkumu globální změny AV ČR (CzechGlobe).

Jedna z největších horkých vln

Současná vlna veder je podle bulletinu ve střední Evropě jednou z nejvýraznějších. Patrně nejzávažnějším dopadem vln veder jsou tzv. nadúmrtí, tedy počet zemřelých přesahující průměr, způsobená tepelným stresem.

Vlny veder lze hodnotit podle zasaženého území, délky trvání či dopadů. Dosud nejdelší zaznamenaná vlna veder ve střední Evropě trvala 36 dnů, zhruba od poloviny července do poloviny srpna 2015. Tehdy od 3. do 15. srpna zemřelo na následky kardiovaskulárních onemocnění o 17 procent více lidí, než byl průměr ve zbytku roku. Denně to znamenalo 22 úmrtí navíc. Největší plochu ve střední Evropě zasáhla vlna veder na konci července 2005, kdy jí čelilo 535 500 kilometrů čtverečních, což je zhruba sedminásobek rozlohy Česka. V létě 2019 čelila střední Evropa pěti sériím vln veder. Média nejvíce reflektovala vlnu veder v roce 2003 v Česku a střední Evropě, následovaly roky 2015 a 2025. Mezi další často zmiňované dopady patří kromě vlivů na zdraví také škody v zemědělství, snížení ekonomických výnosů velkých společností a negativní ovlivnění živé přírody, shrnuje situaci zpravodaj.

Současná vlna veder přepsala národní teplotní rekordy v Evropě. Čeká nás další?

Samotná nynější vlna veder v západní Evropě, trvající již od poloviny června, je vázána na tlakovou výši, která se pomalu pohybuje napříč evropským kontinentem od západu na východ. Teplotní stres je zvýrazňován jednak praktickým bezvětřím v přízemní vrstvě vzduchu, jednak vyšší relativní vlhkostí vzduchu, zejména v západní Evropě. Vážnost situace dokládá dosažení nových národních teplotních rekordů: 27. 6. bylo v Dánsku dosaženo maxima 37 °C, v ČR 40,9 °C a v Německu 41,5 °C. Oba poslední zmíněné rekordy byly překonány hned následující den, 28. 6., kdy maxima dosáhla 41,7 °C v Německu a 41,9 °C v ČR. Navíc padl absolutní teplotní rekord i v Polsku: 40,5 °C, uvádí klima bulletin CzechGlobe.

Během této epizody se i další státy přiblížily svým národním rekordům, ale nepřekonaly je: maximální naměřená teplota dosáhla 26. 6. ve Velké Británii 37,3 °C a 24. 6. ve Francii 43,8 °C. Jak zdůrazňuje zpravodaj, jedná se o předběžné výsledky, které ještě budou muset být ověřeny jednotlivými národními meteorologickými službami.

Vlna veder kopíruje západo-východní osu přesunu mateřské tlakové výše. Předpověď modelu ECMWF IFS předpokládá její přesun do východní Evropy a následný nástup další vlny velmi teplého počasí na počátku druhého červencového týdne.

Úvodní obrázek: Vývoj počtu tropických nocí v centru města Prahy od roku 1961 Zdroj bulletin CzechGlobe

Stupně tepelného stresu podle indexu UTCI Zdroj bulletin CzechGlobe

Poznámka: UTCI je bioklimatický index, který popisuje fyziologický komfort lidského těla za specifických meteorologických podmínek. Bere v úvahu okolní teplotu, ale také faktory, jako je vlhkost, vítr a záření, které významně ovlivňují fyziologickou odezvu na prostředí

Předpověď univerzálního tepelně-klimatického indexu (UTCI) vyjadřujícího míru tepelného stresu od 28. 6. do 7. 7. 2026, na níž je patrný pohyb vlny veder napříč Evropou Zdroj bulletin CzechGlobe

Očekávaná teplotní anomálie v Evropě v týdnu od 13. do 20. července podle ECMWF modelu Zdroj bulletin CzechGlobe