Výměra sóji luštinaté na našem území se v posledních letech drží na vyšší úrovni než v minulosti. Pěstitelé mají k dispozici odrůdy, které jsou z hlediska délky vegetace vhodné pro podmínky České republiky. Při výběru odrůd je ale třeba vždy zohlednit i místní klimatické podmínky.

S mnoha odrůdami včetně novinek i s pěstitelskými technologiemi se měli možnost seznámit účastníci přehlídek odrůdových pokusů, které proběhly v Přítokách na Kutnohorsku a v Topolanech na Olomoucku. V Úrodě č. 11/2025 o tom píše Ing. Hana Honsová, Ph.D.
Na obou stanovištích vypadaly pokusy poměrně pěkně. Zatímco v Přítokách se uplatnila technologie s orbou, v Topolanech využili bezorebné zpracování půdy s podmítkou na podzim a na jaře. Tradiční akce uspořádala společnost Prograin Zia, s. r. o. V Přítokách byly pokusy založeny na pozemcích statku rodiny Procházkových a v Topolanech na rodinné farmě Romana Koutka. V loňském roce se sóje v pokusech v Přítokách dařilo poměrně dobře. Nejvyšší výnos 5,16 t/ha poskytla odrůda Tertia.

Zkušenosti na statku

Více než dvacetileté zkušenosti s pěstováním sóji v Přítokách má Ing. Vít Procházka, který si této plodiny velmi cení v osevním postupu. Sóju tu začali pěstovat už v roce 1999. Na polích se v osevním postupu za čtyři roky vystřídají hlavní plodiny pšenice, cukrová řepa, pšenice a sója. Sóji si Ing. Procházka cení především jako zlepšující plodiny.
Podle slov Ing. Procházky výnosy sóji na provozních plochách nebývají rekordní, ale zato stabilní. Obvykle dosahují hektarových výnosů v rozmezí od tří do tří a půl tuny. V suchých letech výnosy klesají a občas přicházejí kroupy.
„Jsme opatrní hospodáři, nesnažíme se za každou cenu do porostů nalít různé zázračné vodičky,“ konstatoval Ing. Procházka. Vysvětlil, že cílem není dosažení maximálních výnosů za každou cenu, ale ekonomického efektu. Výměra orné půdy na jeho hospodářství dosahuje 128 hektarů. Kromě něj v rodinném podniku založeném v roce 1992 pracují ještě jeho příbuzní, uvádí autorka.*