Výměra sóji luštinaté na našem území jde v posledních letech nahoru. Pěstitelé mají v současnosti k dispozici odrůdy, které jsou z hlediska délky vegetace vhodné pro podmínky České republiky. Při výběru odrůd je ale třeba vždy zohlednit i místní klimatické podmínky.

O plodině píše v Úrodě č. 11/2022 Ing. Hana Honsová, Ph.D. Konstatuje, že s mnoha odrůdami včetně novinek i s pěstitelskými technologiemi se měli možnost seznámit účastníci přehlídek odrůdových pokusů, které proběhly v Přítokách na Kutnohorsku, v Topolanech na Olomoucku a nově ve Staříči u Frýdku-Místku.

Tradiční akce uspořádala společnost Prograin Zia, s. r. o. V Přítokách byly pokusy založeny na pozemcích statku rodiny Procházkových, v Topolanech na rodinné farmě Romana Koutka a ve Staříči v podniku Agrospol Staříč, s. r. o.

V loňském roce se sóje v pokusech poměrně dařilo. V Přítokách nejvýnosnější odrůda Albiensis poskytla více než čtyři tuny na hektar a v Topolanech se u odrůdy Kofu podařilo docílit téměř čtyř a půl tuny na hektar. Loňské výnosy v pokusech uvádějí grafy 1 a 2.

Více než dvacetileté zkušenosti s pěstováním sóji v Přítokách má Ing. Vít Procházka, který si této plodiny velmi cení v osevním postupu. Sóju tu začali pěstovat už v roce 1999. Na polích se v osevním postupu za čtyři roky vystřídají hlavní plodiny pšenice, cukrová řepa, pšenice a sója.

V poslední pěstitelské sezóně sóju v pokusech i na provozních plochách vyseli po předplodině ozimé pšenici. Pokusy se sójou byly letos v Přítokách založeny na pozemku o rozloze necelých tří hektarů. Pod sóju na podzim hnojili minerálním hnojivem Superfosfát trojitý 320 kg/ha a Draselnou solí v dávce 150 kg/ha.

Uplatnila se technologie s orebným zpracováním půdy. Základní a předseťové zpracování půdy spočívalo v hluboké podzimní orbě do třiceti centimetrů a podrývání s kypřením do třiceti centimetrů. Na jaře pozemek pro setí urovnali smykováním a dvěma přejezdy kompaktoru.*