V pěstitelském roce 2025/2026 proběhly na dvou lokalitách (Praha a Hořice na Vysočině) dva identické srovnávací herbicidní pokusy v ozimé řepce. Cílem pokusů bylo porovnat účinnost a selektivitu běžně používaných herbicidů v různých půdních a povětrnostních podmínkách. Volba herbicidu, jeho dávky i aplikačního termínu byla ponechána na doporučení zadavatelů jednotlivých variant. Tématem se v časopise Úroda (8/2026) zabývá prof. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D., z České zemědělské univerzity v Praze.

Specifika lokalit

Na obou pokusných pozemcích se vyskytoval a byl hodnocen heřmánkovec nevonný, úhorník mnohodílný a mák vlčí. Vedle toho byl v Praze hodnocen svízel přítula, kakost maličký a rozrazil perský. V Hořicích byl hodnocen merlík bílý, violka rolní a penízek rolní. Pokus v Praze byl umístěn na pozemku se středně těžkou půdou (černozem) s vysokou sorpční schopností (KVK 255 mmol⁺/kg), zatímco na Vysočině byl pokus na lehčí hnědé půdě s nižší sorpční schopností (KVK 89 mmol⁺/kg).

Doporučení

Jak uvádí autoři článku, preemergentní herbicidní ošetření je závislé na vláhových podmínkách, které se mohou v průběhu srpna značně lišit, a to jak mezi jednotlivými regiony, tak během několika dní v rámci jednoho regionu. Přes tuto povětrnostní různorodost zůstává preemergentní ošetření základním pilířem regulace plevelů v porostech řepky na většině podniků, které se pěstováním ozimé řepky zabývají. Vyčkávání s aplikací půdních herbicidů až po vzejití řepky (časné postemergentní ošetření) lze doporučit pouze v případě, že nastanou naprosto nevhodné podmínky pro účinnost preemergentního ošetření. Je však třeba počítat s tím, že časové okno pro časné postemergentní ošetření je poměrně krátké (plevele by měly být maximálně ve fázi děložních listů). Navíc, povětrnostní podmínky v tomto období mohou být ještě horší než krátce po výsevu řepky.

V současnosti je navíc k dispozici poměrně široký sortiment typických postemergentních herbicidů (růstové herbicidy), které vykazují dobrou účinnost na většinu problematických plevelů po jejich vzejití. Nejčastěji jsou tyto herbicidy využívány k opravným zásahům po aplikaci preemergentních či časně postemergentních herbicidů. Je však možné i jejich samostatné využití, a to především na pozemcích s vyšším výskytem brukvovitých nebo kakostovitých plevelů, máků, merlíků, zemědýmu lékařského nebo chrpy polní. Naopak rozrazily či ptačinec prostřední nemusí být postemergentním ošetření ve vyšších růstových fázích dostatečně potlačeny, shrnuje poznatky prof. Jursík s kolektivem autorů.*

Podrobné informace k tématu naleznete v srpnovém vydání časopisu Úroda (8/2026).

Úvodní fotografie: Foto Miroslav Jursík