Populace divokých prasat v lesích Olomouckého kraje navzdory každoročnímu odstřelu několika tisíců jedinců pozvolna roste. Letos na konci března statistici v kraji odhadovali početní stav divočáků na 3080 kusů, o rok dříve jich bylo 2936 a předloni 2718. Divoká prasata se při hledání potravy přibližují k obydleným oblastem. Například v Hlubočkách na Olomoucku na podzim museli odstřelit několik divočáků, kteří se zabydleli na louce nedaleko domů.

Nejméně divočáků v lesích Olomouckého kraje v uplynulých deseti letech žilo v roce 2019, kdy jich statistici vykázali 2465. Poté se počet divokých prasat začal pozvolna zvyšovat a loni pokořil třítisícovou hranici. Počet odstřelených divočáků výrazně kolísá. Rekordní byl v roce 2017, kdy jich myslivci skolili 14 271. Předloni bylo v kraji odloveno 13 889 divočáků a loni 8036. Nejnižší odstřel statistici evidují v roce 2020. Tehdy bylo v Olomouckém kraji zastřeleno 7528 divokých prasat.

Meziroční výkyvy

Reprodukci divokých prasat podle jednatele Okresního mysliveckého spolku Olomouc Jiřího Zbořila ovlivňuje hlavně dostupnost potravy. Pokud se urodí dostatek bukvic a žaludů, tak divočáci rodí více selat. Důležitou roli hraje zimní počasí. Mírnou zimu přečká více prasat a na jaře mají lepší kondici pro rozmnožování. "Populace divočáků je velká a tím pádem jsou značné i její meziroční výkyvy. Navíc produkční potenciál divokého prasete je značný. Zatímco velcí kopytníci mají standardně jedno mládě, tak divočák jich může mít šest nebo také 12," upozornil Zbořil.

Odstřel

Pokud se v jednom roce urodí dostatek bukvic i žaludů a zima není příliš mrazivá, tak následující rok lze očekávat populační explozi divočáků a nárůst počtu odstřelů. "Meziročně může být počet odstřelů vyšší o desítky procent, někdy dokonce i o 100 procent," uvedl Zbořil. Letošní rok byl pro divočáky v kraji příznivý. "Jejich přírůstky jsou obrovské. Počty odstřelů budou příští rok v kraji určitě atakovat hranici 15 000 kusů," řekl Zbořil.*