Plasmodiophora brassicae je patogenní organismus, který způsobuje onemocnění zvané nádorovitost kořenů brukvovitých. Tento organismus je jedním z nejznámějších a nejškodlivějších parazitů rostlin z čeledi brukvovitých (Brassicaceae), kam patří kromě řepky např. květák, brokolice, zelí, hořčice, ale také několik okrasných rostlin a plevelů.
Nádorovitost brukvovitých rostlin je v zemědělství z celosvětového pohledu závažným problémem, a může způsobit ztráty na výnosech i zhoršení kvality pěstovaných plodin.
V České republice se nádorovitost brukvovitých ještě nedávno vyskytovala prakticky pouze na severní Moravě a ve Slezsku, ovšem v posledních letech se s ní můžeme setkat prakticky ve všech regionech, i když v míře podstatně menší. Každý rok se vyskytují nové lokality, kde nádorovitost dosud nikdy nebyla, a najednou tam je. Tento problém se tedy pomalým tempem šíří celou republikou, a proto je vhodné o něm informovat. V Úrodě č. 6/2026 o tom píše spolu s dalšími autory doc. Ing. Petr Baranyk, CSc., ze Svazu pěstitelů a zpracovatelů olejnin.
Jakými způsoby problém řešit?
Problém nádorovitosti brukvovitých lze řešit v případě řepky různými způsoby. Některé z nich jsou relativně snadné a prakticky využitelné s okamžitým efektem, jiné naopak složitější a časově mnohem náročnější, nebo využitelné pouze na malých plochách či ve sklenících. Jedná se o tyto možnosti:
- Pěstování rezistentních odrůd. Díky pokrokům v genetice a šlechtění byly vyvinuty odrůdy řepky, které jsou odolné vůči Plasmodiophora brassicae. Takové odrůdy účinným způsobem snižují náchylnost k této chorobě a jejich pěstování může výrazně snížit až úplně vyloučit riziko infekce. Z důvodu udržení této odolnosti by se však měly pěstovat právě jen v případech a na lokalitách, kde se tento problém vyskytuje.
- Rotace plodin. Rotací plodin v osevním postupu a jejich vhodným vzájemným střídáním se snižuje množství spor Plasmodiophora brassicae v půdě, protože tato choroba postihuje pouze rostliny z čeledi brukvovitých. Rotace plodin může pomoci významně omezit šíření a následky nádorovitosti. Velmi užitečná je také včasná a opakovaná likvidace výdrolu po sklizni řepky. Při používání meziplodin v oblastech s nádorovitostí bychom neměli volit druhy z čeledi brukvovitých.
- Dezinfekce půdy. Dezinfekce půdy se provádí různými postupy, jako je např. termické ošetření, použití fumigantů, nebo dezinfekce půdy chemikáliemi. Tím se snižuje počet spor Plasmodiophora brassicae v půdě a minimalizuje riziko infekce rostlin.
- Použití biologických metod. Některé druhy mikroorganismů a symbiotických hub mohou konkurovat Plasmodiophora brassicae v půdě, a tím pomoci snižovat jeho populaci. Použití těchto biologických kontrolních metod může být užitečné.
- Monitorování a správa půdy. Pravidelné monitorování půdy a hospodaření podle zásad správné zemědělské praxe může pomoci v identifikaci, resp. prevenci výskytu nádorovitosti kořenů brukvovitých. Rozhodně bychom neměli zanedbávat hnojení P, K a vápnění pozemků, resp. úpravu pH půdy.*
Úvodní snímek: Nádorovitost dokáže výrazným způsobem ovlivnit kořenový systém řepky a zredukovat jeho funkčnost Foto Petr Baranyk
