
Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) poskytl loni podpory ke smlouvám uzavřeným v loňském roce za 2,67 miliardy korun, oproti roku 2024 o 162 milionů více. Vyplývá to z výroční zprávy fondu, kterou včera pro informaci projednala vláda. Fond nabízí například podpory na nákup zemědělské půdy, techniky, pojištění nebo na pokrytí části úroků z komerčních úvěrů. Část financuje ze státního rozpočtu, ze kterého loni obdržel 1,75 miliardy korun, zbytek poskytuje z vlastních zdrojů.
PGRLF zahrnuje více než deset programů podpor. Nejvíce žádostí přijal loni na podporu pojištění, a to 9205. Celkem přijal za loňský rok 14 790 žádostí o podporu, meziročně o 487 více. Finanční podpora pojištění je určena zemědělským prvovýrobcům, kteří si sjednali pojištění plodin na ztráty způsobené přírodními pohromami, nepříznivými klimatickými jevy či škůdci. Pojistit lze i hospodářská zvířata na ztráty způsobené chorobami zvířat, přírodními pohromami či nepříznivými klimatickými jevy. Například u speciálních plodin, jako je ovoce, vinná réva, zelenina či chmel, činila loni stanovená podpora 52 procent uhrazených nákladů a 50 procent pro pojištění hospodářských zvířat.
Mezi nejžádanější podpory patří také program Zemědělec, který mohou zemědělci využít například na nákup techniky do zemědělské prvovýroby. "V roce 2025 bylo napříč programy podpořeno celkem 2812 zemědělských strojů. Mezi nejčastěji podporované druhy techniky patřily tradičně traktory, nakladače, lisy, kombajny a secí stroje, které jsou klíčové pro modernizaci a efektivitu zemědělské výroby," uvedl předseda fondu Josef Kučera.
Zemědělci loni z podpor fondu zároveň pořídili 4634 hektarů půdy, na nákup půdy fond vyčlenil 185 milionů. V programu potravinář, jehož cílem je rozvoj, modernizace a posilování konkurenceschopnosti českých potravinářských provozů, fond loni evidoval 51 přijatých žádostí. PGRLF rovněž poskytuje investiční úvěry, za loňský rok výše poskytnutých úvěrů dosáhla 415 milionů korun.
PGRLF na konci července informoval, že podal žaloby na 28 dceřiných firem z holdingu Agrofert. Důvodem je údajné porušení zákona o střetu zájmů v letech 2017 až 2021, kdy byl Andrej Babiš jako vlastník Agrofertu poprvé premiérem. Fond chce vrátit podporu v souhrnné výši 22 milionů korun. Dceřiné firmy peníze dobrovolně nevrátily, fond proto podal žaloby. Agrofert je přesvědčen o tom, že dotace čerpal v souladu se zákonem. Babiš, který byl vloni v prosinci po vyhraných volbách znovu jmenován předsedou vlády, dlouhodobě střet zájmů odmítá. V únoru akcie Agrofertu vložil do nově vytvořeného fondu RSVP Trust, tím považuje střet zájmů za vyřešený. Kvůli dotacím Agrofertu si nechával zpracovat analýzu také Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), který mezi zemědělce rozděluje evropské dotace. SZIF v dubnu uvedl, že vložení akcií Agrofertu do svěřenského fondu je v souladu s národní i evropskou legislativou, a není důvod, aby holding nemohl čerpat dotace. Administraci podpor obnovil Agrofertu i PGRLF. Od 9. prosince, kdy prezident Petr Pavel jmenoval Babiše premiérem, byly pozastavené.*
