V České republice je více než 50 % zemědělské půdy ohroženo vodní erozí. Udržitelné hospodaření v souladu s ochranou životního prostředí zajišťují tzv. Standardy dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy DZES (dříve GAEC).

Tématem se v Úrodě č. 12 zabývá spolu s dalšími autory Ing. Jana Kalibová, Ph.D., z České zemědělské univerzity v Praze. Připomíná, že konkrétně Standard DZES 5 definuje minimální úroveň obhospodařování půdy k omezovaní eroze. Protierozní ochrana půdy je řešena stanovením požadavků na způsob pěstování vybraných hlavních plodin na silně a mírně erozně ohrožených plochách (SEO a MEO) evidovaných v LPIS.

Pěstování kukuřice (širokořádkové plodiny) na SEO plochách není v současné době povoleno. V důsledku potřebného redesignu erozní ohroženosti na 25 % však mají zemědělci problém vyprodukovat její patřičné množství. V této souvislosti nesmí společnost kukuřici vnímat pouze jako zdroj pro bioplynové stanice, které jsou v současné době negativně chápány. Tato plodina je především nenahraditelným zdrojem výživy skotu, pro následnou produkci mléka a masa.

Jak hospodařit na SEO plochách

Pokud se má dále v budoucnu uvažovat o zvýšení výměry erozně ohrožených pozemků, kdy současné nastavení DZES 5 řeší zhruba pouze polovinu ohrožených ploch, nebude možné se vyhnout ani silně erozně ohroženým plochám. Na nich je potřeba hospodařit maximálně účinnými půdoochrannými způsoby, které však v současné době nemáme. V rámci projektu QK22020053 „Podmínky pěstování kukuřice seté na silně erozně ohrožené půdě“ jsou hledány maximálně účinné technologie, které by zásadně omezily vodní erozi a tvorbu zrychleného povrchového odtoku a umožnily pěstování kukuřice i na SEO plochách. Záměrem je především zajistit dostatečný zdroj krmiva (kukuřice a dalších pícnin) pro skot s následnou produkcí mléka a masa. Samotný pojem technologie by proto neměl být chápán pouze v souvislosti s využitím konkrétních půdoochranných strojů. Cílem je navrhnout a ověřit ucelený soubor postupů a skladby plodin (předplodin, meziplodin), které omezí vodní erozi a pozitivně se promítnou i do vyšší biodiverzity, pestrosti osevů, funkčnosti a estetiky krajiny. 

V závěru shrnujícím výsledky pokusu autorka konstatuje, že technologie strip-till s vhodnými meziplodinami (žito v kombinaci s inkarnátem; jílek) významně snižuje objem povrchového odtoku a ztrátu půdy vodní erozí.*