Výši i kvalitu úrody ovlivňuje množství rozmanitých okolností. Nemalou měrou se na dosahovaných výnosech podílí průběh povětrnostních podmínek v daném ročníku. Vzhledem k oteplování více vysychá půda, a tak musí pěstitelé nedostatku vláhy přizpůsobovat technologie.

Jak píše ve svém článku Ing. Hana Honsová, Ph.D., na problematiku počasí se zaměřil na semináři Ruzyňský den výživy a agrotechniky, který uspořádalo Národní centrum zemědělského a potravinářského výzkumu, v. v. i., v Praze prof. Ing. Zdeněk Žalud, Ph.D., z Mendelovy univerzity v Brně.

Význam počasí

V úvodu svého vystoupení uvedl, že rok 2025 byl na území České republiky třetí nejteplejší v historii měření. Prvenství patřilo ročníku 2024 a na druhém místě skončil rok 2023. V roce 2025 u nás dosáhla průměrná teplota 8,8 °C a v roce 2024 dokonce 10,3 °C. O tom, že se u nás otepluje, svědčí meteorologická měření z historie. V letech 1800 až 1960 dosáhla průměrná roční teplota na našem území 6,8 °C, zatímco v letech 1960 až 2025 se jednalo o průměr 8,0 °C. Prof. Žalud upozornil na skutečnost, že se v tuzemsku stále otepluje, ale roční srážkové úhrny zůstávají stejné. Proto se vypařuje větší množství vody z půdy a pěstitelé se stále více potýkají se suchem. Dva stupně Celsia za rok navíc znamenají vyšší výpar o sto milimetrů.

Nebezpečné jarní mrazy

Vegetační období začíná s příchodem průměrných denních teplot nad 5 °C, které trvají více než pět dní po sobě. V posledních letech ale jaro přicházelo dříve než v minulosti. Tím se prodlužovalo riziko jarních mrazíků, které se vyskytují každoročně a poškozují vegetaci. Prof. Žalud mimo jiné sleduje rozkvět meruněk. V posledních letech v Lednici vykvétají první květy o dva týdny dříve, než tomu bylo před šedesáti lety. Loni zaznamenali kvetení už 24. března. Dřívějším startem do vegetace se zvyšuje náchylnost rostlin na poškození jarními mrazy. Podle zkušeností prof. Žaluda se riziko neustále zvětšuje, protože se příroda probouzí mnohem dříve a nebezpečí mrazíků trvá pořád stejně, až do poloviny května. Preventivní opatření proti mrazu mimo jiné představuje správná minerální výživa rostlin i hnojení organickými hnojivy, ze kterých se při mikrobiálním rozkladu uvolňuje hodně tepla. Dobře vyživené silné rostliny jsou proti mrazu odolnější. Naopak přehnojení dusíkem způsobuje vodnatost pletiv a odolnost vůči mrazu klesá. Při nadbytku dusíku rostliny tvoří více bílkovin na úkor glycidů, které jsou jednou z podmínek mrazuvzdornosti. Prof. Žalud vysvětlil, jaké mohou být typy jarních mrazíků. V podstatě se jedná o dva druhy, a to radiační (inverzní) a advekční. Radiační mrazy vznikající při jasné obloze, bezvětří a nízké vzdušné vlhkosti, mohou být jen lokální nebo ranní. Advekční mrazy způsobené přemístěním vzduchových hmot přicházející k nám v podobě studeného větru ze severovýchodu jsou plošné a celodenní.

Celý článek najdete v Zemědělci v regionu pro Jihomoravský kraj 2026.*

Úvodní foto: Riziko omrznutí rozkvetlých ovocných stromů je velké Foto Hana Honsová