Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský eviduje mírné snížení sklizňové plochy chmelnic o 1,4 %, a to na 4 873,6 hektaru (k 20. 8. 2022 představovala sklizňová plocha 4 942,6 hektaru). Výsazy nových chmelnic za Českou republiku činí celkem 204,2 hektaru, což představuje 4,19 % ze součtu sklizňových ploch ČR. Oproti poslední aktualizaci se jedná o snížení plochy nových výsadeb o 55,8 hektaru.

Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Jak dále uvádí, největší plochu pěstování chmele již tradičně zaujímá Žatecká chmelařská oblast, jde o 3756,5 hektaru.  V této oblasti došlo ke snížení výměry chmelnic o 44,2 hektaru, tedy o 1,16 %.  Úštěcká chmelařská oblast zaujímá 500,5 hektaru sklizňové plochy, klesla o 19,9 hektaru, tj. o 3,82 %. V Tršické chmelařské oblasti se pěstuje chmel na 616,6 hektaru, zde došlo rovněž ke snížení, a to o 4,8 hektaru, tj. o 0,77 %. 

Nárůst plochy, o 10,5 hektaru na současných 407,9 hektaru, byl registrován u odrůdy Sládek. Plocha odrůdy Agnus se zvýšila o 7,5 hektaru na aktuálních 78 hektarů. V případě jemného aromatického chmele Žateckého poloraného červeňáku, který zaujímá největší plochu v České republice, došlo ke snížení sklizňové plochy o 72,6 hektaru. To představuje meziroční úbytek v rámci všech chmelařských oblastí o 1,76 % (v roce 2022 tato odrůda zaujímala plochu 4 135,6 hektaru).*