
Hospodaření v náročných podmínkách podhůří Orlických hor vyžaduje víc než jen mechanické dodržování agrotechnických postupů. Podorlické zemědělské družstvo Ohnišov sází na kombinaci hlubokých odborných znalostí a investic do moderních technologií. Petr Junek, vedoucí rostlinné výroby, zde prosazuje přístup, který propojuje úctu k půdě s precizním zemědělstvím a intenzitou, což podniku umožňuje dosahovat stabilních výsledků i v klimaticky a tržně nestabilních letech.
Podorlické zemědělské družstvo Ohnišov obhospodařuje pozemky v několika katastrech s nadmořskou výškou od 360 do 720 metrů, podnik tak zasahuje do obilnářské, bramborářské i horské výrobní oblasti. Celkově hospodaří na 1480 ha zemědělské půdy, z čehož 1100 ha připadá na ornou půdu. Pestrý osevní postup kombinuje tržní plodiny (zhruba na 650 ha) s plodinami pro potřebu živočišné výroby, kde se zabývají chovem červenostrakatého skotu (620 kusů dojnic, celkově 1450 dobytčích jednotek).
V segmentu rostlinné výroby podnik zavedl prvky precizního zemědělství. Už šestým rokem využívá služeb firmy Varistar pro variabilní aplikace hnojiv, osiv i ochrany rostlin. Podle interních údajů přinesl systém za dobu provozu úsporu přes 10 milionů korun na dusíkatých hnojivech. Technologie se uplatňuje napříč plodinami a zahrnuje i variabilní setí, které přidává další úspory. Petr Junek si veškerá data v portálu Varistar zpracovává sám, což mu umožňuje precizní kontrolu nad každým hektarem. Stejně tak precizně přistupuje k systematickému monitoringu škodlivých organismů a jejich regulaci.
Jedním z významných pilířů ekonomické stability podniku je specializace na množitelské porosty, zejména množení trav a jetelovin na semeno. Tato činnost probíhá především v úzké kooperaci se společností SEED SERVICE, s. r. o. V minulém roce, jak uvedl Petr Junek, bylo na osivářské porosty trav vyčleněno přibližně 125 ha. Největší zastoupení měla kostřava luční na 42 ha; porosty dosáhly čistého výnosu zhruba 1,2 t/ha (odrůda Cosmolit). Kostřava červená, pěstovaná pro jiného osivářského partnera na 40 ha, vykázala výnos kolem 1,1 t/ha (odrůda Petruna). U jílku vytrvalého (odrůda Pastoral) byl zaznamenán nadprůměrný výnos kolem 1,5 t/ha 27 ha). Jetel luční s 18 ha vykázal průměrný výnos přibližně 0,35 t/ha (odrůda Pramedi). Se zástupkyní společnosti SEED SERVICE Ing. Leonou Lněničkovou, MBA, agronom spolupracuje již jedenáctou sezónu a tuto spolupráci hodnotí velmi kladně. V oblasti množení trav tuto firmu považuje za jednoho z nejkvalitnějších partnerů na trhu, zejména díky vysoké odbornosti a nadstandardnímu přístupu k pěstitelům.
Technologie množení trav je v podniku dovedena k vysoké efektivitě. Sklizeň probíhá dvoufázově pomocí traktoru s přesnou navigací, který trávu poseče na řádky, a následným sběrem kombajnem po dvou až třech dnech dosychání. Tento postup zajišťuje minimální ztráty a vysokou čistotu. Podnik navíc disponuje vlastními upravenými boxy na „bramborárně“ pro dosoušení osiv, což umožňuje precizní kontrolu vlhkosti před expedicí. Výtěžnost semenářských porostů v Ohnišově patří k nejlepším v regionu, což potvrzuje i schopnost udržet produkční potenciál některých porostů až po dobu pěti let.
Osivářské porosty trav nejsou „lehčí disciplína“ – v praxi vyžadují stejně intenzivní agrotechniku jako obilniny, upozorňuje agronom Petr Junek. Největší důraz klade na výživu: dusík rozděluje do více dávek (podzimní pro podporu fertilních odnoží, regenerační a obvykle dvě produkční) a hnojení řídí variabilně podle výnosových map i satelitních snímků. Součástí technologie je také doplnění fosforu a draslíku, listová výživa a biostimulanty. Nechybí regulace růstu, fungicidní ochrana zaměřená hlavně proti rzím ani insekticidní zásahy proti klopuškám, které umí výnos výrazně srazit. Ošetření proti plevelům je u trav na semeno složitější kvůli omezenému počtu povolených přípravků, a proto někdy nezbývá než ruční selekce, aby porost splnil podmínky pro uznání osiva. Obdobná logika platí i u jetele pěstovaného na osivo.
Dominantní plodinou v osevním postupu podniku zůstává ozimá pšenice zhruba na 180 ha, s loňským průměrným výnosem 9,1 t/ha; u krmných porostů se lokálně dostala i nad 10 t/ha. Ozimé žito na 75 ha dosáhlo výnosu lehce nad 8 t/ha, tritikale na 45 ha sklidili s 8,3 t/ha (v příznivých letech u obou plodin dosahují 9–10 t/ha). Stabilně velmi dobré výsledky podnik potvrzuje u krmného ozimého ječmene (ze 45 ha sklidili 9,6 t/ha), jarní sladovnický ječmen na 110 ha dal 8,2 t/ha – s ohledem na cenovou situaci počítají pro příští sezónu se snížením výměry této obilniny, a naopak s rozšířením máku a jetele.
Ozimá řepka, která je důležitá i svoji předplodinovou hodnotou, přinesla na 75 ha výnos 4,2 t/ha. Mák dosáhl 1,2 t/ha v merkantilu (24 ha) a 1,15 t/ha u množitelských porostů (30 ha). Množitelský hrách (47 ha) loňský ročník kvůli počasí klesl na 3,6 t/ha (běžně 5–5,5 t/ha). Nahý oves Patrik určený k množení pro společnost SEED SERVICE potvrdil vhodnost pro podhorské podmínky výnosem 5 t/ha, v lepších letech dosahuje i 6–7 t/ha.
Výrazné komplikace přineslo počasí u silážní kukuřice pěstované na 80 ha, kde poryvy větru těsně před sklizní způsobily polehnutí poloviny porostů. Reálný výnos tak klesl na 48 t/ha oproti očekávaným 60 t/ha, spolu se zhoršením kvality a náročnější sklizní, uvedl Petr Junek. Brambory pěstované převážně pro vlastní potřebu dosáhly loni jen 28 t/ha oproti rekordním 60 t/ha v roce 2024; extrémně suché jaro a následné výkyvy počasí už výnos nedovolily dohnat, kvalita však zůstala velmi dobrá, dodal agronom. Zhruba 100 až 150 ha patří také směsím na výrobu senáží.
Základem stability výnosů v podniku je systematická péče o půdní strukturu. Díky rozsáhlé živočišné výrobě má podnik každoročně k dispozici přibližně 18 000 tun chlévské mrvy, která představuje klíčový zdroj organické hmoty a zároveň i významné půdoochranné opatření na erozně ohrožených plochách. Petr Junek je zastáncem klasické orby. V místních podmínkách ji považuje za nezbytný nástroj nejen pro účinné zapravení hnoje, ale také pro omezení chorob, plevelů a škůdců (největší problémy mají s řepkovými škůdci a hraboši v letech jejich gradace). Orbu podle potřeby doplňuje podrýváním. Během jedenácti let svého působení v podniku se agronom systematicky zaměřuje i na úpravu pH půdy a doplňování nezbytných mikro- a makroživin. Vedle standardních postupů využívá také alternativní zdroje, například hnojivo z rostlinného popelu a popílku ze spaloven. V kombinaci s vápencem jej zapravují při předseťové přípravě jařin – každoročně zhruba na 30 až 40 % výměry – v dávce 2 t/ha (0,5 t/ha popel a 1,5 t/ha vápenec). Pro provzdušnění půdy a mobilizaci dusíku se v podniku osvědčilo plečkování, které aplikují téměř ve všech plodinách.
Vzhledem k rozsáhlé živočišné výrobě je pro podnik kriticky důležitá kvalita pícnin z trvalých travních porostů, které zaujímají přibližně 380 hektarů. Ve spolupráci se SEED SERVICE provádějí tam, kde to dává smysl, pravidelnou obnovu luk v pětiletých cyklech. Proces začíná likvidací plevelů a aplikací hnoje, který na podzim zapraví do půdního profilu disky (opakovanými přejezdy pro dokonalé promíchání). Na jaře opět několikrát pozemek zdiskují a získají jednotnou strukturu půdy. Následuje výsev krycí plodiny (hrachu) spolu s podsevem speciálních směsí od společnosti Seed Service, jako je „Louka raná“ nebo „Pastvina zátěž“. Tento postup umožňuje v červnu sklidit kvalitní GPS pro dojnice a zároveň v tomtéž roce založit vitální travní porost, který již na podzim poskytuje první seč a v dalších letech garantuje vysokou produkci kvalitní senáže, vysvětlil Petr Junek s tím, že podle potřeby ještě pozemek vápní. Následuje intenzivní dusíkatá výživa ledkem nebo stabilizovanou močovinou.
Do budoucna zůstává Petr Junek opatrným optimistou. Pozitivně vnímá pokrok ve šlechtění odolnějších odrůd i další rozvoj precizních technologií. Největším rizikem však zůstává nedostatek kvalifikovaných pracovníků, ekonomická nejistota a rostoucí administrativa. Přesto podnik dokazuje, že i v náročných podmínkách lze díky odbornosti, technologiím a silným partnerům hospodařit dlouhodobě efektivně.*
Úvodní fotografie: Petr Junek staví hospodaření na „selském rozumu“, ale stejně důsledně i na práci s čísly. Za klíč k výsledkům považuje růst výnosů opřený o intenzivní agrotechniku Foto Barbora Venclová