Opuštěné průmyslové areály, známé jako brownfieldy, představují pro moderní města často nevyužitý potenciál a estetickou i ekonomickou zátěž. Výzkumníci z Mendelovy univerzity v Brně (MENDELU) však přicházejí s revolučním konceptem „putovního“ městského zemědělství, které tyto plochy proměňuje v zelené oázy s vysokou přidanou hodnotou pro ekologii i komunitu.

Hlavní bariérou pro trvalou rekultivaci brownfieldů bývá budoucí plánovaná výstavba. Výzkumný tým z Provozně ekonomické fakulty a Agronomické fakulty MENDELU tento problém vyřešil systémem vyvýšených záhonů, které jsou plně mobilní. Jakmile na pozemku započne plánovaná stavba, celé zázemí se jednoduše přesune na další volnou plochu. Tato mobilita výrazně snižuje uhlíkovou stopu projektu, neboť umožňuje opakované využití veškeré infrastruktury.

Biochar a ochlazování města

Z pohledu udržitelného zemědělství je klíčovým prvkem využití biouhlu v půdním substrátu záhonů. „Pro snižování uhlíkové stopy projektu, a tím i města, je plánováno využití biouhlu v půdě záhonů. Biouhel vzniká z odpadní biomasy a místo toho, aby po jejím odumření uhlík unikl zpět do atmosféry, se díky biouhlu stabilizuje a uloží se do země na stovky až tisíce let,“ vysvětluje Ing. Helena Dvořáčková, Ph.D., členka výzkumného týmu z Agronomické fakulty MENDELU.

Kromě ukládání uhlíku tento systém aktivně pomáhá bojovat s tepelnými ostrovy ve městech. Podle Ing. Heleny Dvořáčkové, Ph.D., fungují opuštěné betonové plochy v létě jako akumulační kamna, což systém vyvýšených záhonů s živou zelení přímo potírá. Půda obohacená o biouhel navíc lépe zadržuje vlhkost, což podporuje růst rostlin a následné ochlazování ovzduší skrze přirozené odpařování vody.

Sociální rozměr a komunitní život

Projekt „nomádské zeleně“ není jen o ekologii, ale také o aktivaci místních komunit. Opuštěné prostory se díky němu stávají místem setkávání. „Lidé rádi využijí možnosti mít kde pěstovat zeleninu či květiny. Vzniká tak prostor, kde se obyvatelé z okolí potkávají při společné péči o záhony nebo na sousedských akcích a workshopech,“ uvedla Ing. Ladislava Issever Grochová, Ph.D., hlavní řešitelka projektu z Ústavu ekonomie (PEF) MENDELU. Do pěstování se mohou zapojit i školy a školky, čímž vzniká prostředí pro mezigenerační interakci.

Digitální nástroje pro plánování

Aby byl koncept snadno přenositelný i do dalších měst, vytvořili vědci dva praktické nástroje, které umožňují hodnotit finanční i ekologickou reálnost záměrů. „Vytvořili jsme interaktivní mapu Brna, kde si uživatel klikne na konkrétní brownfield a mapa mu ukáže finanční ukazatele, množství emisí pohlcených biouhlem a celkovou uhlíkovou stopu,“ popisuje Ing. Issever Grochová. Druhým výstupem je webová kalkulačka pro detailní výpočet nákladů a environmentálních přínosů na základě konkrétních uživatelských šablon.

Tento inovativní přístup, na kterém vědci pracují od roku 2023 se státní podporou Technologické agentury ČR (program Sigma), ukazuje, že udržitelné zemědělství má své pevné místo i v samotném srdci betonové zástavby.

Úvodní foto: Vizualizace brownfieldu v Brně Zdroj: archiv MENDELU