Výsledky studie Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) potvrdily vzájemnou souvislost mezi zdravím zvířat, dobrými životními podmínkami a bezpečností potravin.  Prokázalo se, že vysoká úroveň welfare má přímý i nepřímý vliv na bezpečnost a kvalitu potravin.

Welfare představuje stav, kdy je zvíře v souladu se svým životním prostředím. Přizpůsobení zvířete chovnému prostředí je kritické u vysokoužitkových zvířat v chovech s nízkou úrovní managementu. Nízká úroveň pohody zvířat se projevuje zvýšenou mortalitou, narušením růstu a vývoje, zvýšenou morbiditou, imunosupresí. Ale také fyziologickými změnami, včetně omezení možností vyjádření druhově specifického přirozeného chování.

Vlivem úrovně welfare na zdraví a spotřebu antimikrobiálních látek v chovech hospodářských zvířat se zabývali specialisté z Výzkumného ústavu živočišné výroby, v.v.i., v Praze–Uhříněvsi. Ve své práci vycházeli jednak z literárních zdrojů, a především pak z praktických zkušeností získaných v chovech hospodářských zvířat v tuzemsku i v zahraničí.

„V intenzivních chovech hospodářských zvířat se stále používají takové technologické systémy ustájení a postupy managementu, které mohou způsobovat akutní nebo chronickou fyzickou nepohodu. Nejčastěji se jedná například o omezení pohybu, nízkou intenzitu denního světla, restrikci krmiva a vody aj. Chyby v managementu pak mohou vyvolávat psychický a emocionální diskomfort, k němuž dochází při přeskladnění, míchání zvířat, časném odstavu mláďat, individuálním ustájení stádově žijících zvířat apod. Fyzické nepohodlí má nepříznivý vliv na emocionální stav a tím i na celkovou úroveň welfare zvířat. Určení příčiny a stanovení správné diagnózy bezprostředně po objevení klinických příznaků narušení zdravotního stavu s následnou účinnou léčbou nemocných zvířat má zásadní vliv na jak na snížení rizika šíření infekcí, tak i na omezení negativního vlivu nemoci na úroveň welfare,“ uvádí se v článku Ing. Gabriely Malé, který najdete v lednovém čísle časopisu Náš chov.*