V současné době stále více sílí požadavek na biologizaci rostlinné produkce, což nás vede k hledání ekologičtějších alternativ. K těmto alternativám patří mimo jiné i využití „okrajového efektu“. Využít zmiňovaný efekt lze způsobem nalákání a soustředění škůdce na okraji tzv. záchytnou plodinou. Poté následuje podle biologie škůdce a podle prahové teploty pro hromadný let chemická likvidace pouze na těchto okrajích.

Tématem se v Úrodě č. 3/2023 zbývají Ing. Přemysl Štranc, Ph.D., a prof. Ing. Jan Vašák, CSc.. Autoři uvádějí, že záchytná plodina je pro svou ranost a složení atraktivnější pro škůdce a lze na ní lépe signalizovat a následně likvidovat nálety škůdců. Jako záchytná plodina se osvědčila směs tří plodin (Nerad 2000). Ozimá řepice (Brassica campestris L. convar. campestris), dále velmi raná ozimá řepka a jarní řepka. Posledně jmenovaná jarní řepka je schopna při mírných zimách bezproblémově přezimovat a na jaře vykvétá jako první – coby nejranější odrůda řepky vůbec. Účelem směsi bylo prokázat, zda jsou škůdci na okraje více atrahováni pro ně jinak „zapáchající“ řepicí či raně kvetoucími řepkami. Význam směsi je v šíři specificky vonných látek, které lákají škůdce a rovněž v tom, že podíl řepky v obsevu částečně kompenzuje finanční ztrátu na výnose způsobenou nižším výnosem řepice. Její výnosnost je jen asi 70–80% v porovnání s ozimou řepkou. Je třeba poznamenat, že například v pokusném roce 2002 nebyla díky velmi vlhkému podzimu na utužených souvratích téměř žádná ozimá řepka, ale na obsevech s obsevovou směsí zůstala díky svému nižšímu prošlechtění odolnější řepice (jednalo se v té době o odrůdu Rex). Uvedený problém je na souvratích téměř každoroční problém, a proto lze polemizovat i o uváděném snížení výnosu zmíněnou směsí.

Využití řepice jako atraktantu pro hmyzí škůdce zmiňují také někteří zahraniční autoři. Büchi (1995) uvádí využití směsky ozimé řepice (5–20 %) s řepkou pro vysetí ochranných 5–6 m pruhů po obvodu pozemku s řepkou. Pokusy prokazovaly účinnost proti blýskáčku řepkovému (Melligethes aeneus), kdy v prvních 7–10 dnech náletu obsev koncentroval z 28,4–80,3 % populace na obsev, což dokládají i výsledky našich pokusů. Rostliny řepice byly také více napadány larvami dřepčíka olejkového než vlastní porost řepky.*