Během týdne se začne postupně výrazně oteplovat. Ve středu už budou teploty dosahovat hodnot nad hranicí 30 °C a v dalších dnech dokonce i nad 35 °C. Nejsou vyloučeny ani hodnoty blízké 40 °C. Střednědobý výhled do 12. srpna předpokládá, že velmi vysoké teploty přetrvají podle modelových předpovědí přibližně do období 4.–8. srpna. Poté by se teploty měly vrátit k hodnotám obvyklým pro období 1991–2020. Index UTCI může počátkem dalšího týdne dosahovat hodnot přes 40 °C, což již představuje velmi silný tepelný stres pro lidi. Informuje o tom klima bulletin (30/2026) Ústavu výzkumu globální změny AV ČR (CzechGlobe).

Počet horkých dnů letos zatím patří k těm nejvyšším

Jak dále uvádí, horké dny lze hodnotit podle mnoha kritérií. Teplotní index (TI) lze při hodnocení vlny veder popsat jako doplňkové, zdravotně orientované kritérium, které vyjadřuje kombinovaný účinek vysoké teploty vzduchu a relativní vlhkosti na pociťovanou tepelnou zátěž člověka. Čím vyšší je TI, tím méně účinně se tělo ochlazuje odpařováním potu a tím vyšší je riziko zdravotních problémů souvisejících s horkem.

V letošním roce byly prahové hodnoty tohoto indexu (nad 32 °C) nejčastěji překročeny již v osmi až dvanácti dnech, přičemž nás podle zpravodaje další horká vlna teprve čeká. Tímto počtem se letošní rok zařazuje mezi nejhorší roky. Vysoký počet těchto dnů byl zaznamenán také v roce 2006, ale tehdy se to týkalo pouze oblastí v nižších nadmořských výškách. Dalšími nepříznivými roky byly 2010, 2015 a 2019. (Poznámka: Pro komplexnější hodnocení působení prostředí na člověka se využívá index UTCI. Jeho kategorie přímo vyjadřují míru fyziologického tepelného nebo chladového stresu. Index odhaduje skutečnou fyziologickou tepelnou zátěž člověka, přičemž vychází z modelu termoregulace lidského těla a zohledňuje teplotu vzduchu, vlhkost, rychlost větru a střední radiační teplotu, tedy působení přímého slunečního záření i tepelného záření okolí).

Počet dnů v horkých vlnách rapidně přibývá

Analýza délky horkých vln, založená na datech ze 186 stanic s měřením od roku 1961, jednoznačně podle zpravodaje ukazuje, že horké vlny se zde vyskytovaly i v minulosti, avšak počet dnů jejich trvání dramaticky roste. Před rokem 1990 se horké vlny vyskytovaly pouze jednou za několik let, přičemž v nížinách trvaly v průměru přibližně pět až sedm dnů za rok. Na nejteplejších stanicích se v období 2011–2024 vyskytovalo v průměru již 10 až 20 dnů s horkou vlnou za rok. Pozorován je také posun výskytu horkých vln do vyšších nadmořských výšek, uvádí bulletin.

Půdní vláhy bude nejméně od počátku roku

V následujících deseti dnech nelze podle zpravodaje očekávat plošně výrazné srážky a zároveň se má začít oteplovat. Teploty vzduchu mohou postupně překročit hranici 35 °C. V horizontu deseti dnů se půdní sucho rozšíří na celé území republiky. Výrazné aextrémní sucho bude pozorováno na 50 % území. Tvůrci zpravodaje očekávají, že relativní nasycení půdy bude nadále klesat a v dalších dnech se pod hranicí 10 % nasycení může nacházet až polovina území republiky. Očekávaný stav půdní vláhy bude nejhorší od začátku roku.*

Úvodní obrázek: Předpověď intenzity sucha v půdním profilu 0–100 cm pro období od 27. 7. do 4. 8. 2026 Zdroj bulletin CzechGlobe

Předpověď UTCI pro období od 28. 7. do 5. 8. 2026 Zdroj bulletin CzechGlobe

Stupně tepelného stresu podle indexu UTCI Zdroj bulletin CzechGlobe

Poznámka: UTCI je bioklimatický index, který popisuje fyziologický komfort lidského těla za specifických meteorologických podmínek. Bere v úvahu okolní teplotu, ale také faktory, jako vlhkost, vítr a záření, které ovlivňují fyziologickou odezvu na prostředí.

Trvání horkých dnů na základě teplotního indexu (TI) a překročení jeho prahové hodnoty 32 °C Zdroj bulletin CzechGlobe

Průměrný počet dnů v horké vlně za rok v Česku v obdobích 1961–1990 a 2011–2024 v rámci nadmořské výšky Zdroj bulletin CzechGlobe

Graf vývoje nasycení půdy za poslední dva měsíce s výhledem na dalších devět dní podle modelu ECMWF v profilu 0–100 cm Zdroj bulletin CzechGlobe