
Vědci z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně vyvinuli ve spolupráci s firmou UTILCELL, s. r. o. nový dvouúrovňový modulární systém monitoringu agrometeorologických parametrů. Tento inovativní nástroj má zemědělcům usnadnit rozhodování a pomoci předvídat i redukovat dopady abiotických a biotických faktorů v zemědělské produkci, což je klíčové pro precizní rostlinnou výrobu a udržitelné hospodaření na půdě.
Hlavním přínosem nového systému je jeho přesnost a využitelnost v konkrétní lokalitě hospodaření. Tradiční klimatologické stanice jsou totiž často vzdálené od konkrétních půdních bloků, a nedokážou tak zachytit specifické podmínky půdních bloků nebo jejich dílů. Jak uvádí doc. Ing. Tomáš Středa, Ph.D., řešitel projektu z Ústavu pěstování, šlechtění rostlin a rostlinolékařství, meteorologické podmínky přímo v porostu a v jeho různých vrstvách se výrazně liší od podmínek na standardních stanicích.
V České republice se výstupy z mikroklimatického porostního monitoringu využívají již delší dobu, zejména v rámci integrované ochrany rostlin v ovocnářství a zelinářství pro modely předpovídající výskyt chorob a škůdců. Dosavadní monitoring byl však limitován nedostatkem přesnosti, lokálnosti a kontinuity a jeho využití na orné půdě je sporadické. Doc. Středa vysvětluje, že i rozdíl několika desítek metrů může znamenat výrazně jinou teplotu, vlhkost či proudění vzduchu, což zásadně ovlivňuje riziko rozvoje chorob. Přebírání údajů ze vzdálených stanic pro odvození podmínek v konkrétním porostu je proto velmi ošidné.
Nově vyvinutý systém pracuje se dvěma vzájemně propojenými vrstvami:
Obě tyto úrovně spolu komunikují prostřednictvím bezdrátových sítí.
Tento systém je ideální pro moderní způsoby hospodaření. Doc. Středa doplňuje, že uživatelé získávají okamžité i predikční informace, které jsou zásadní pro praktické úkony. Systém napoví, kdy je vhodné zahájit závlahu a jakou dávku zvolit, nebo kdy je (či není) vhodné hnojit s ohledem na aktuální průběh a předpověď počasí. Data rovněž umožňují předpovědět riziko přízemních mrazíků nebo očekávaný výskyt chorob a škůdců. Jako podpůrný nástroj by mohl uplatnění nalézt také pro uplatňování náhrad škod na zemědělských kulturách, či pro rozhodovací procesy státní správy.
Kromě usnadnění rozhodování o ochranných opatřeních pomáhá systém zemědělcům šetřit cenné zdroje, jako je voda či hnojiva. Unikátnost celého řešení podtrhuje jeho modulární konstrukce, kterou lze upravit na míru konkrétním potřebám, a také fakt, že senzory byly kalibrovány Českým hydrometeorologickým ústavem a Výzkumným ústavem monitoringu a ochrany půdy, které se na projektu podílely.*
Ilustrační foto: Systém monitoringu agrometeorologických parametrů napoví, kdy je vhodné zahájit závlahu a jakou dávku zvolit, nebo kdy je (či není) vhodné hnojit s ohledem na aktuální průběh a předpověď počasí Foto Tomáš Středa