Novela protierozní vyhlášky, kterou připravilo Ministerstvo životního prostředí (MŽP), se kromě vodní eroze soustřeďuje i na větrnou erozi. Zároveň sjednocuje postupy pro oba tyto jevy a posiluje možnosti prevence v krajině. Účinnost nové vyhlášky se plánuje od 1. července 2027. Novináře o tom  dnes informovali ministr životního prostředí v demisi Petr Hladík a ředitelka odboru adaptace na změnu klimatu Ministerstva životního prostředí Linda Stuchlíková.

Původní verze vyhlášky řešila pouze vodní erozi

Ministr připomněl, že původní verze protierozní vyhlášky z roku 2021 řešila pouze vodní erozi. „Nově bude doplněna i o erozi větrnou, čímž navíc v oblasti eroze splníme evropskou směrnici o monitoringu půdy, která začne platit 16. prosince,“ konstatoval. Tato nová evropská směrnice zavádí jednotný systém sledování i ochrany půd. Podle představitelů MŽP cílem zmíněné úpravy je lépe chránit nejcennější zemědělskou půdu před ztrátami způsobenými změnou klimatu, a s tím spojeným suchem a extrémními projevy počasí. „Kvůli probíhající změně klimatu čelíme čím dál větším extrémům počasí a degradaci půdy, především té zemědělsky nejcennější, která je ohrožena vodní a větrnou erozí,“ řekl Hladík s tím, že větrná eroze představuje závažný problém především na jižní Moravě a v Polabí.  „V době polních prací tam vířící prach často připomíná téměř saharskou bouři. Když je zaseto a zároveň fouká vítr, dochází k odnosu drobných částic půdy. Právě proto tuto změnu zavádíme – je nezbytné, aby byla půda chráněna dostatečným pokryvem, který zabrání jejímu odvátí. Protierozní vyhláška je jakýmsi ´radarem´ pro zemědělce, jak půdu chránit, rozhodně nemá být zbytečnou byrokracii,“ prohlásil ministr v demisi. Podle něj propojením vodní a větrné eroze ve vyhlášce se dosáhne komplexní ochrany půdy.

Hladík poukázal na to, že protierozní vyhláška je nástroj pro řešení nejvíce problematických ploch, po němž volali starostové a vlastníci poškozených majetků, kteří se opakovaně potýkali se škodami způsobenými erozí z okolních polí. Do této doby neexistoval nástroj, který by přiměl zemědělské subjekty ke změně hospodaření a předcházení erozi.*

Celý článek najdete v týdeníku Zemědělec č. 51/2025.