
Mírně řečeno „velmi opatrný“ přístup většinové populace Evropské unie k problematice geneticky modifikovaných organismů (GMO) trvá již dlouho a těžko očekávat, že se na něm v dohledné době něco zásadního změní. Co se však nedávno změnilo, je evropská legislativa, která s moderními šlechtitelskými postupy souvisí. Jedná se o nové genomické techniky (zkráceně NGT nebo NGTs), což jsou moderní metody, které umožňují provádět velmi přesné a cílené změny v genetickém kódu rostlin, živočichů nebo mikroorganismů.
Na rozdíl od klasického šlechtění nebo „starých“ metod genetických modifikací (GMO), které často vkládaly do organismu cizí geny, NGT fungují spíše jako „molekulární nůžky“. Zatímco dříve byly NGT posuzovány stejně přísně jako staré GMO, nová pravidla se snaží tyto technologie více otevřít, pokud výsledná rostlina neobsahuje cizí geny. Cílem je zvýšit potravinovou bezpečnost Evropy. Píše o tom v Úrodě č. 6/2026 doc. Ing. Petr Baranyk, CSc. (Svaz pěstitelů a zpracovatelů olejnin).
Nejznámějším nástrojem v této kategorii je technologie CRISPR-Cas9. Ta vědcům umožňuje:
• Vypnout nebo upravit konkrétní gen: Například ten, který způsobuje náchylnost rostliny k určité nemoci.
• Napodobit přirozenou mutaci: NGT dokážou vytvořit změnu, která by v přírodě trvala stovky let, ale udělají to okamžitě a bez vkládání cizí DNA (tzv. mutageneze nebo cisgeneze).
Důvodem, proč se o NGT v roce 2026 mluví čím dál častěji (zejména v zemědělství), je snaha o udržitelnost:
• Odolnost vůči suchu: Šlechtění plodin, které přežijí extrémní výkyvy počasí.
• Méně chemie: Rostliny, které se samy ubrání škůdcům, takže zemědělci nemusí používat tolik pesticidů.
• Lepší nutriční hodnoty: Například pšenice bez lepku, rýže s vyšším obsahem vitaminů nebo brambory, kde při smažení vzniká méně akrylamidu.
• Trvanlivost: Ovoce a zelenina, které vydrží déle čerstvé, čímž se omezí plýtvání potravinami, shrnuje autor.*
Úvodní obrázek: Patentování nových odrůd může přinést některé problémy Grafika: Gemini