Zatímco na politické úrovni panují pře o to, jak přísně regulovat rostliny vyšlechtěné novými genomickými technikami (NGTs, New Genomic Techniques), na dvou evropských polích sloužících k experimentálním účelům už takové plodiny – brambory a lnička setá – letos rostou. Informuje o tom BIOTRIN, z. s. – spolek pro podporu a rozvoj biotechnologií.

Odolnější vůči plísni bramboru

V Nizozemsku jsou to na pozemcích Wageningen University and Research brambory odrůdy Innovator. Na pohled se od běžných sadbových hlíz nijak neliší, geneticky však byly cíleně upraveny tak, aby byly odolnější vůči plísni bramborové (fytoftorová kořenová hniloba, Phytophtora infestans). Testovány jsou úpravy dvěma způsoby; do části brambor byly jeden či dva geny vloženy, ve zbylých byl jeden konkrétní gen vypnut metodou CRISPR-Cas. Cílem experimentálních polních pokusů je omezení množství chemických postřiků. Rozdíly mezi pěstovanými rostlinami se na poli ukážou v době, kdy plíseň bramborová obvykle škodí, uvádí zpráva Biotrinu.

Zvýšení výnosu

Jak dále informuje, zhruba pět set kilometrů na západ od nizozemských pokusů řeší britský ústav Rothamsted Research jiný problém, a tím je výnos hospodářských plodin. Vysel jako první v zemi plodinu pod tzv. „oznámením o uvolnění pro přesně šlechtěný organismus“, a to olejninu lničku setou (Camelina sativa). Vědci pomocí CRISP-Cas9 zasáhli do genů, které řídí buněčné dělení a přímo ovlivňují struktury, z nichž vzniká semeno. Větší semena jsou neodmyslitelně spojena s vyšším výnosem i obsahem oleje. V případě úspěchu by mohlo být možné stejný postup využít i na úpravu brukve řepky (Brassica napus subsp. napus), která patří do stejné čeledi jako lnička.

Cílem jsou data

Obě pole spojuje více než technologie genetických úprav, především snaha o zisk dat, která mohou přinést nejen čísla o výnosech a spotřebě pesticidů, ale také podklady pro věcnější veřejnou debatu o tom, jak s editací genů v zemědělství nakládat. Zmíněné země však pracují s jiným legislativním rámcem. Ve Velké Británii je platný zákon o Genetických technologiích z roku 2023 a navazující předpisy z roku 2025, přičemž právě polní pokus s lničkou setou je vůbec prvním registrovaným v zemi podle této legislativy. V EU bylo nové nařízení o NGT přijato teprve nedávno a na jeho implementaci si budeme muset počkat do roku 2028, dodává zpráva.*

Úvodní fotografie: Ilustrační fotografie Foto Barbora Venclová