


Agra pojišťovna zatím letos eviduje vyšší desítky škod způsobených mrazy. Počet škod oproti loňsku, kdy Agra na pojistném proti mrazu vyplatila 4,5 milionu korun, letos podle odhadu pojišťovny vzroste o desetinu až pětinu. Generali Česká pojišťovna má za duben nahlášeno 60 pojistných událostí souvisejících s mrazy v předpokládané výši 25 milionů korun. Pojišťovny to uvedly na dotazy novinářů. Ovocnářská unie […]
Agra pojišťovna zatím letos eviduje vyšší desítky škod způsobených mrazy. Počet škod oproti loňsku, kdy Agra na pojistném proti mrazu vyplatila 4,5 milionu korun, letos podle odhadu pojišťovny vzroste o desetinu až pětinu. Generali Česká pojišťovna má za duben nahlášeno 60 pojistných událostí souvisejících s mrazy v předpokládané výši 25 milionů korun. Pojišťovny to uvedly na dotazy novinářů.

Ovocnářská unie v úterý uvedla, že dubnové mrazy zničily polovinu letošní úrody ovoce a škody zřejmě půjdou do vyšších stovek milionů korun.
Ředitel Agra pojišťovny Vladimír John upozornil na to, že letos meziročně klesl počet pojištěných pěstitelů a zmenšila se i pojištěná plocha vinic a sadů.
Agra proti mrazu pojišťuje jablka, hrušky a jahody, ornou půdu a také vinnou révu. "Pokud hodnotíme škody mrazem jako celek, tedy včetně orné půdy a vinné révy, registruje Agra pojišťovna letos zatím vyšší desítky škod. Již nyní je zřejmé, že počet škod mrazem na ovoci meziročně stoupne, pravděpodobně o deset až 20 procent, nedojde-li v následujících dnech nebo týdnech k nějakému zásadnímu teplotnímu zvratu," uvedl John.
Nejvíce škod zatím Agra pojišťovna eviduje v Ústeckém a Královéhradeckém kraji. Nejedná se ale o konečná čísla, řada hlášení ještě dorazí.
Generali má za duben hlášeno 60 pojistných událostí kvůli mrazům. Zasažená je celá ČR, nejvíce střední a východní Čechy a jižní Morava, uvedl mluvčí Generali Jan Marek. Z plodin jsou podle něj největšíškody na jahodách, z polních plodin jde o mák, cukrovku a řepku, v menší míře je poškozená i réva. Generali sjednává pojištění pro jablka, hrušky, borůvky a jahody. "U pojišťovaných ovocných stromů, jako jsou jabloně a hrušně, jde o plochu zhruba 600 hektarů. Dále je u nás pojištěno zhruba 100 hektarů jahod," uvedl Marek.*


České potraviny a výrobce, regionální potraviny a nové trendy v gastronomii představuje národní potravinářský veletrh Czech Food Expo, který se koná od 14. do 17. května na Výstavišti v Českých Budějovicích. Letošní ročník s tématem Cestujeme za jídlem zahájil ministr zemědělství Martin Šebestyán spolu s předsedou představenstva Výstaviště Mojmírem Severinem. „Czech Food Expo je jedinou akcí u nás, která se […]
České potraviny a výrobce, regionální potraviny a nové trendy v gastronomii představuje národní potravinářský veletrh Czech Food Expo, který se koná od 14. do 17. května na Výstavišti v Českých Budějovicích. Letošní ročník s tématem Cestujeme za jídlem zahájil ministr zemědělství Martin Šebestyán spolu s předsedou představenstva Výstaviště Mojmírem Severinem.
„Czech Food Expo je jedinou akcí u nás, která se zaměřuje pouze na obor potravinářství. A právě akce tohoto typu se ukazují jako velice důležité, jelikož návštěvníci díky nim získávají na jednom místě přehled o tom, co vše naši potravináři, ale i zemědělci, umí. Pro Ministerstvo zemědělství je potravinářství jednou z priorit. Jde nám o bezpečnost, o kvalitu, ale také o inovace, aby se tento důležitý sektor vyvíjel. Abychom zachovali pestrou nabídku, kterou naši potravináři a zemědělci nabízejí, bez inovací a modernizace se neobejdeme,“ řekl ministr zemědělství Martin Šebestyán. Součástí veletrhu Czech Food Expo jsou i odborné akce, jako například panelová diskuse Czech Food Forum, která se zabývala významem gastronomie v cestovním ruchu, ale i otázkou, jak dosáhnout vyššího podílu českých potravin v obchodech, veřejném stravování a veřejných institucích. „Předchozí tři ročníky nám daly jistotu, že nový koncept národního potravinářského veletrhu má smysl a velkou budoucnost. Czech Food Expo neustále rozvíjíme, což je klíčové obzvláště v současné době, kdy ze všech stran cítíme tlak na navyšování přidané hodnoty domácí produkce i na kvalitu potravin a výslednou cenu. Téma Cestování za jídlem jsme zvolili proto, že gastronomie je stále významnějším faktorem pro turistiku a my chceme ukázat, že kulinářské speciality našich krajů jsou pro cestování tím nejlepším cílem,“ uvedl předseda představenstva českobudějovického Výstaviště Mojmír Severin.
Výstava Czech Food Expo je příležitostí seznámit veřejnost s potravinářskými novinkami a potvrdit, že české potraviny jsou srovnatelné se světovou špičkou. „Kvalitní české potraviny nejsou samozřejmostí. Jsou výsledkem práce zemědělců, potravinářů, regionálních výrobců i státu, který vytváří férové a předvídatelné podmínky. Tato výstava je navíc vždy skvělou příležitostí, jak veřejnost s potravinářskými novinkami seznámit a potvrdit, že si v našich obchodech můžeme koupit potraviny srovnatelné se světovou špičkou,“ podotkl Šebestyán. Poukázal na to, že Česko má dlouhodobě notifikovaný Program na podporu kvalitních potravin. Jeho hlavním cílem není jen samotná podpora výrobců, ale především vzdělávání spotřebitelů v otázkách kvality potravin. Stát prostřednictvím Ministerstva zemědělství každoročně investuje desítky milionů korun do jejich propagace. Například v minulém roce to bylo 120 milionů korun, které směřovaly na podporu značek KLASA, Regionální potravina a také ekologických produktů. Ministerstvo bude i nadále značky kvality podporovat, posilovat vzdělávání spotřebitelů a dbát na vysoký standard bezpečnosti potravin.*


Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) loni uložila pravomocně pokuty téměř za 200 milionů korun. Je to dosud nejvíce, o deset milionů korun více než předloni a o 70 milionů více než v roce 2023. V tiskové zprávě to uvedl mluvčí Pavel Kopřiva. Nejproblematičtěji se již několik let jeví společné stravování, loni restaurace a podobné podniky tvořily 73 procent všech […]
Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) loni uložila pravomocně pokuty téměř za 200 milionů korun. Je to dosud nejvíce, o deset milionů korun více než předloni a o 70 milionů více než v roce 2023. V tiskové zprávě to uvedl mluvčí Pavel Kopřiva. Nejproblematičtěji se již několik let jeví společné stravování, loni restaurace a podobné podniky tvořily 73 procent všech provozoven, které inspekce nechala zavřít.

Inspektoři loni udělali 47 370 kontrol, z toho 25 840 jich bylo ve společném stravování, 18 055 v maloobchodních prodejnách a 8521 jich bylo ve výrobě potravin. Zbylé kontroly se odehrály ve velkoskladech, prvovýrobě, při přepravě, v celních skladech nebo šlo o kontroly internetových obchodů.
Při kontrolách restaurací a dalších podniků společného stravování nevyhovělo požadavkům zákona téměř 30 procent z nich. "Kvůli velmi závažnému porušení hygienických předpisů byli inspektoři SZPI nuceni na místě uzavřít 114 restaurací, rychlých občerstvení a dalších provozoven," uvedl Kopřiva. Řada z těchto podniků podle fotografií zveřejňovaných s výsledkem kontrol na webu Potraviny na pranýři zcela rezignuje na úklid a na další základní hygienické požadavky. V místech, kde skladují potraviny či vaří, jsou plísně, nánosy prachu a mastnoty, často jsou vedle potravin nepotravinářské materiály a místnosti jsou zaneřáděné mrtvým i živým hmyzem či výkaly hlodavců.
Při kontrolách potravin zjistila SZPI 2310 nevyhovujících šarží. Z hlediska země původu zůstávají nejrizikovější potraviny ze třetích zemí, tedy s původem mimo Evropskou unii. V těchto případech bylo nevyhovujících 32 procent šarží z kontrolovaných. U potravin z Evropské unie to bylo 20 procent a české potraviny nevyhověly ve 13 procentech kontrol.
"Potravinářská inspekce bude nadále pokračovat v prosazování ochrany zdraví a oprávněných zájmů spotřebitelů i poctivě jednajících provozovatelů. Důraz klade na problematické segmenty trhu i s využitím nejmodernějších laboratorních postupů a mechanismů cílené kontroly," řekl Kopřiva.*

Svět selhává v investicích do zdraví zvířat, přestože narůstají důkazy, že náklady na nečinnost výrazně převyšují náklady na prevenci, uvádí každoroční zpráva o stavu světa o zdraví zvířat. Zpráva, kterou zveřejnila Světová organizace pro zdraví zvířat (WOAH), je jediným každoročním globálním hodnocením trendů, rizik a výzev v oblasti zdraví zvířat. Zdůrazňuje, že nemoci zvířat každoročně činí více než 20 % světové produkce, […]
Svět selhává v investicích do zdraví zvířat, přestože narůstají důkazy, že náklady na nečinnost výrazně převyšují náklady na prevenci, uvádí každoroční zpráva o stavu světa o zdraví zvířat. Zpráva, kterou zveřejnila Světová organizace pro zdraví zvířat (WOAH), je jediným každoročním globálním hodnocením trendů, rizik a výzev v oblasti zdraví zvířat. Zdůrazňuje, že nemoci zvířat každoročně činí více než 20 % světové produkce, ale dostává v průměru jen 0,6 %.
Tyto dopady jsou nejvíce patrné v zemích s nízkými a středními příjmy, kde zdraví zvířat hraje klíčovou roli při udržení obživy, potravinové bezpečnosti a ekonomiky. Současně nedostatečně financované systémy bojují s včasným odhalováním a reakcí na nemoci a zároveň čelí výzvám při udržování standardů welfare zvířat.
Nedávné škrty v rozpočtech na mezinárodní pomoc tlak ještě zvyšují. Rozvojová pomoc ve zdravotnictví klesla v roce 2025 na přibližně 39,1 miliardy dolarů, přičemž zdraví zvířat tvoří méně než 2,5 % z této celkové částky. Ve stejném období dosáhly globální výdaje na obranu rekordních 2,9 bilionu dolarů. V tomto kontextu zůstává posilování systémů zdraví zvířat – sdílené infrastruktury, která chrání před přirozeně se vznikajícími nemocemi, náhodnými riziky i záměrnými biologickými hrozbami, je podfinancované, přestože má zásadní roli v řízení přeshraničních rizik, včetně nově vznikajících nemocí a biologických hrozeb.
Zpráva zdůrazňuje, že přizpůsobení veterinárních služeb v každé zemi na mezinárodní úroveň by stálo přibližně 2,3 miliardy dolarů ročně, což je méně než 0,05 % z ekonomických ztrát 3,6 bilionu dolarů vydaných na covid-19 v roce 2020, nemoci, která pravděpodobně vznikla ze zvířat, přičemž přesný původ a cesta přenosu na člověka nebyla jednoznačně stanovena. „Systémy zdraví zvířat jsou v centru potravinové bezpečnosti, ekonomické stability, blahobytu a zdraví lidí, a přesto jsou chronicky podfinancované,“ řekla Dr. Emmanuelle Soubeyranová, generální ředitelka WOAH. „Pandemie covid-19 zdůraznila důležitost silnějších investic do prevence a přístupu One Health. One Health zůstane, dokud nebude zdraví zvířat skutečně začleněno dávno před příchodem další krize.“
Mezi lety 2025 a 2026 bylo hlášeno více než 2 000 ohnisek vysoce patogenní ptačí chřipky v 64 zemích a teritoriích, což vedlo k vyřazení nebo ztrátě více než 140 milionů drůbeže. Slintavka a kulhavka způsobila bezprecedentní výskyty v jižní Africe a znovu se objevila v Evropě. Africký mor prasat se nadále šíří, včetně významných skoků na dálku. Šroubovec z nového světa (Cochliomyia hominivorax) je druh masožravé mouchy, jejíž larvy se živí živou tkání teplokrevných živočichů. Jde o extrémně nebezpečného parazita, který způsobuje onemocnění zvané myiáza, také vyvolává vážné obavy, s desítkami tisíc hlášených případů po celé Střední Americe a šířením mouchy na sever, které představuje hrozbu pro zdraví zvířat mimo země, které jsou v současnosti postiženy.
Sedmdesát pět procent nově vznikajících infekčních nemocí u lidí pochází ze zvířat, což činí zdraví zvířat první linií obrany světa proti epidemiím, včetně potenciální příští pandemie. Zpráva však naznačuje, že tyto systémy jsou pod tlakem, přičemž 18 % nedávno hodnocených zemí vykazuje pokles veterinární kapacity a 22 % klesající kapacitu profesionálů. „To, co pozorujeme, přesahuje šíření nemocí a odráží také rostoucí tlak na sledování a y nouzové reakce, zejména v oblastech nejvíce vystavených rizikům pro zdraví zvířat,“ řekl Dr. Paolo Tizzani, hlavní veterinární epidemiolog ve WOAH. „Když jsou veterinární služby poddimenzované, nemoci jsou odhaleny pozdě, šíří se více a jejich kontrola je dražší – bez ohledu na to, jak začaly. Posílení je proto důležitým a efektivním způsobem, jak vlády a partneři mohou snížit rizika a zlepšit připravenost.“
Na základě 54 zemí a teritorií hodnocených WOAH se odhaduje, že by bylo potřeba průměrné zvýšení rozpočtu o 52 %, aby se pokryly skutečné roční náklady na efektivní veterinární služby. Cesta výkonných veterinárních služeb WOAH (PVS) poskytuje zemím nezávislé hodnocení jejich systémů zdraví zvířat a zlepšení. Pozitivním vývojem po nedávných aktivitách PVS je, že více než polovina zúčastněných zemí oznámila zvýšení finančních zdrojů. Zpráva vyzývá vlády, aby zvýšily financování zdraví zvířat a začlenily ho do širších strategií v oblasti zdraví, ekonomiky a bezpečnosti, aby sladili financování s dlouhodobou prevencí místo reakce na krize, aby uznaly zdraví zvířat jako investici s vysokým dopadem.
Zpráva bude základem diskuse na nadcházejícím 93. valném zasedání Světového shromáždění delegátů ve dnech 18.–22. května, zejména v rámci technického fóra WOAH, které je letos věnováno tématu „Investice do zdraví zvířat pro zajištění budoucnosti všech.“ Na zahajovací ceremoniálu se uskuteční i setkání ministrů a vydání ministerského prohlášení, které odráží společnou vizi systémů zdraví zvířat.*
Feed Strategy

Na letošním mezinárodním veletrhu AGRISHOW v Brně byla značná pozornost věnována preciznímu zemědělství – oboru, který se v posledních letech bouřlivě rozvíjí. Mezi vystavovateli nechyběla ani společnost FONS. Její stánek byl zaměřen na představení nejnovějších technologií a produktů, které se stávají samozřejmostí v oblasti precizního zemědělství na pokrokových farmách. Zástupci společnosti FONS mohli zájemcům sdělit reálné zkušenosti z praxe a navrhnout práce, které […]
Zástupci společnosti FONS mohli zájemcům sdělit reálné zkušenosti z praxe a navrhnout práce, které se dají automatizovat a kde jsou největší úspory. Řešení firmy FONS umožňuje snížit překryvy a ztráty a zrychlit práci bez kompromisu v kvalitě, stejně tak jako zjednodušit práci obsluhám strojů, ale i vedoucím pracovníkům.

Lidé, kteří se zajímají o rozvoj v oblasti precizního zemědělství, vědí o plánech rozšířit tento obor i do živočišné výroby. A právě na stánku firmy FONS nalezl každý zájemce zajímavé nové možnosti. A to díky tomu, že výrobce Topcon, jehož je FONS v Česku autorizovaným dealerem, rozšiřuje své portfolio produktů i do oblasti živočišné výroby.

Na prvním vystaveném zařízení byla demonstrována možnost instalovat na krmný míchací vůz řídicí mozek s váhou. Systém precizně řízeného krmení dovoluje snížit náklady na krmiva a zvýšit živočišnou produkci. Jeho výrobcem je firma Digi-Star, tradičně zaměřená na krmení, která je již od roku 2015 součástí Topconu.

Druhým vystaveným řešením byly systémy určené pro kolové nakladače – menší alpha 10 a větší alpha 100. Po jejich instalaci na tento stroj lze dynamicky či také staticky vážit hmotnost nákladu. Obsluha si zadá cílovou hmotnost nákladu, pustí se do práce a jakmile je náklad s požadovanou hmotností naložen, vydá vážicí systém obsluze automaticky upozornění. Tento systém pochází z Anglie a pyšní se vysokou přesností – případné odchylky nepřesáhnou tři procenta. Systém alpha 100 disponuje i vlastní databází.*
Více informací v Mechanizaci zemědělství.