Osmadvacátý ročník soutěže O nejlepší stádo a dojnici vyhlašovaly mlékárna Polabské mlékárny a. s. Vyhodnocovali se nejlepší chovatelé s nejnižším počtem CPM a somatických buněk v mléce, dojnice s vysokou užitkovostí a obsahem složek mléka i nejlepší stádo. Vyhlášení se konalo v hotelu Na farmě v Choťovicích.

Zahájení se ujal Ing. Pavel Vybíral (CEO Polabské mlékárny a. s.).

Jako hosté své přednášky přednesli Ing. Jan Doležal, prezident Agrární komory, Ing. Dana Večeřová, prezidentka Potravinářské komory ČR, MVDr. Zdeněk Císař, ředitel ř Krajské veterinární správy pro Středočeský kraj a Ing. Jiří Kopáček, předseda představenstva Českomoravského svazu mlékárenského.

Odbornou přednášku si připravil Ing. David Lipovský (vedoucí laboratoří a odboru plemenářské práce Českomoravské společnosti chovatelů) na téma genotypování dojnic jako nástroj managementu dojných stád. Ing. Lipovský řekl, že genomika a biotechnologie jsou precizně krutými ekonomickými nástroji v rukou zootechnika. O genotypování se mluví a mělo by se provádět. Proč? Protože je to moderní? Nebo spíše proto, že je to ekonomické a přináší benefity? Přednášející uvedl, že genomika je nástrojem, díky kterému si přímo určujeme práci, kterou vynaložíme na krávu. To nejdražší ve stáji je ustájovací místo, proto je třeba vysoké náklady získat zpět správnou selekcí jalovic pro obnovu stáda. Genomika bez selekce nedává smysl a aby se mohly selektovat jalovice, musí jich být ve stádě dostatek. Řešením je sexované sperma. Obecnými pravidly pro použití sexovaných inseminačních dávek jsou, že plus varianty jalovic se genotypují plošně a krávy výběrově na první laktaci, zabřezávání po sexovaných inseminačních dávkách je 85% jako po konvenční inseminaci. Selektované jalovice ale nejsou odpad, nýbrž ceněný exporní artikl. Zvyšuje se poptávka zemí, jako jsou Srbsko, Makedonie, Černá Hora pro obnovu Ukrajiny se předpokládá požadavek na 50 000 jalovic. Ale když se chovatel rozhodne o genotypování a selekci dnes, bude mít přebytky jalovic za 2,5 roku. V době genomické se také jinak vybírá býk do stáda. Rozhodující je dlouhověkost, která v sobě kombinuje funkční exteriér, reprodukční parametry, rezistenci proti mastitidám a částečně i produkci Dobré je přihlížet i k vhodnosti k robotickému dojení. Genomičtí býci mají dlouhověkost predikovanou a starší prověřený býk má spolehlivěji zjištěnou dlouhověkost podle skutečných dat přežitelnosti dcer ve stádě.

 Následovalo vyhlášení výsledků soutěže užitkovosti a jakostních znaků mléka.