Na Vysočině loni zemědělci sklidili nejvíc brambor, žita a máku v Česku. Vzhledem k vysokým stavům skotu vypěstovali také v porovnání s ostatními kraji nejvíc pícnin na orné půdě a kukuřice na zeleno a na siláž. Vyplývá to z údajů jihlavské správy Českého statistického úřadud (ČSÚ). Celková sklizeň obilovin se loni na Vysočině zvýšila v meziročním porovnání o 12,5 procenta téměř na 762 000 tun a mezi kraji byla čtvrtá nejvyšší.

Obiloviny

Obiloviny vloni na Vysočině zabíraly 126 499 hektarů orné půdy. Na hektaru se v průměru urodilo 6,02 tuny, zatímco průměr v Česku byl 6,51 tuny. Víc než polovinu osevní plochy v kraji zabírala ozimá pšenice, druhou nejrozšířenější obilovinou byl jarní ječmen, který vyrostl na 22 50 hektarech polí. Žito zemědělci naseli na 3714 hektarů, sklidili 21 605 tun, což bylo podle statistiků 19,3 procenta žita sklizeného v ČR.

Brambory

Na republikové produkci brambor se Vysočina podílela přibližně třetinou, sklizeno jich bylo 254 000 tun. Brambor určených na jídlo, pro krmení zvířat a na výrobu škrobu (tedy bez raných a sadbových) se v kraji urodilo 201 560 tun, což bylo meziročně o 12,3 procenta více. Hektarový výnos u těchto brambor meziročně stoupl o 6,5 procenta skoro na 33,5 tuny a rozloha bramborových polí o 5,5 procenta na 6020 hektarů.

Řepka a mák

Sklizeň řepky byla na Vysočině vloni ale nižší kvůli poklesu hektarového výnosu. Z loňských 38 930 hektarů zemědělci sklidili 112 749 tun řepky, což bylo o 2,7 procenta méně než v roce 2024. Máku se urodilo okolo 6000 tun, podobně jako předloni. Podle ČSÚ to je víc než pětina sklizně máku v Česku.*