Řešení vodních zdrojů, propojování vodohospodářských soustav, investice do čistíren odpadních vod a zadržování vody v krajině. To jsou priority Ministerstva zemědělství (MZe) v boji se suchem. Opatření vycházející ze strategických záměrů přijímá MZe průběžně řadu let, aby se jejich efekty výrazněji projevily na znatelném posílení vodních zdrojů a na zlepšení stavu vodních poměrů v krajině. MZe o tom informuje v tiskové zprávě. 

Jak zpráva uvádí, současná situace není jednoduchá, o to více v letošním roce, kdy sucho zasáhlo nejenom Českou republiku, ale celý region střední a východní Evropy.

Priority v boji proti suchu

Podle ministra zemědělství Martina Šebestyána je jednou z priorit zadržování vody v krajině a možnost ji v území zpomalit, primárně péčí o zemědělskou a lesní půdu, dále prostřednictvím nádrží nebo pomocí malých vodních děl. „Když vodu zpomalíme a zadržíme, jsme pak schopni ji pomalu odpouštět a nadlepšovat průtoky našich vodních toků. Důležité je také propojování vodohospodářských soustav k zajištění pitné vody a investice do čistíren odpadních vod. Při nedostatku vody, který Česko v současnosti zažívá, je kvalita vody zásadní,“ uvedl ministr Šebestyán.

Koncepce ochrany před následky sucha pro území České republiky

Ministerstvo zemědělství průběžně plní opatření vyplývající z Koncepce ochrany před následky sucha pro území České republiky. V letech 2017 až 2025 bylo na opatření související s adaptací na sucho a posilováním vodního režimu krajiny vynaloženo téměř 144 miliard korun.

Mezi nejvýznamnější výsledky patří podpora výstavby a modernizace vodovodů a kanalizací, realizace 120 projektů propojení, posílení a zabezpečení vodárenských soustav, díky nimž se zlepšila bezpečnost zásobování pitnou vodou pro přibližně 4,6 milionu obyvatel. Pokračovala také podpora drobných vodních toků, malých vodních nádrží a rybníků, kde bylo podpořeno více než 2 200 projektů a vedle toho také probíhá příprava významných vodních nádrží (Vlachovice, Kryry, Senomaty, Šanov, Nové Heřminovy nebo poldr Skalička).

V oblasti zemědělství pokračují opatření ke zvyšování odolnosti půdy vůči suchu. Prostřednictvím Strategického plánu společné zemědělské politiky jsou podporována protierozní opatření, zvyšování obsahu organické hmoty v půdě, ekologické zemědělství i rozvoj precizního zemědělství. Od roku 2023 je například celofaremní ekoplatba poskytována na přibližně 3,4 milionu hektarů zemědělské půdy.

Pozemkové úpravy

Pokračují také pozemkové úpravy, na které bylo v letech 2017 až 2025 vynaloženo 17,4 miliardy korun. Také v období 2026 až 2030 zůstávají strategickým nástrojem veřejného zájmu, který propojuje řešení vlastnických vztahů s ochranou krajiny, adaptací na klimatické změny a podporou udržitelného rozvoje venkova.*