
Na Havlíčkobrodsku vznikla rezervace divokých koní, je první na Vysočině. Na pozemek s rozlohou přes 20 hektarů u Loukova dnes ochránci přírody přivezli dva hřebce z Národního parku Podyjí. Do konce roku by tam mělo přibýt dalších pět zvířat. Sdělil to Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která ve spolupráci s vědci začala před lety s návratem velkých kopytníků do domácí přírody.
V Česku je to 18. rezervace. "V tuzemsku už tak zbývají jen poslední kraje, které se zatím nezapojily do moderní a finančně úsporné ochrany přírody s využitím velkých kopytníků," uvedl Dostál. Pozemky u Loukova vykoupili soukromí vlastníci kvůli ochraně přírody, jsou ohraničené ohradníkem. V rezervaci se budou pást jen hřebci. "V přírodě je to přirozené, že hřebce, kteří se nedokážou prosadit u stáda s klisnami, dominantní hřebec vyžene a oni si zakládají hřebčí stáda," uvedl Dostál. V rezervacích zůstávají koně celoročně. "Zvířata si dokážou zajistit potravu i během zimy, kdy si vyhrabávají suchou trávu pod sněhem," řekl. Zajištěný je přístup k vodě, zvířata ochránci kontrolují. Dostál řekl, že rezervace nevznikají kvůli zvířatům samotným, ale kvůli tomu, aby tam proměňovala území k lepšímu. Přirozená pastva velkých kopytníků podle něj pomáhá s obnovou biologické rozmanitosti v přírodě, obnovováním půdy a zadržováním vody v krajině. "Tam, kde se vyskytují, je navíc v pestré přírodě o tři čtvrtiny méně klíšťat, než v okolní krajině," uvedl. Přirozená pastva je podle něj důležitá rovněž pro ochranu klimatu. "Na rozdíl od hospodářských zvířat přispívají divocí kopytníci k ukládání uhlíku do půdy," řekl Dostál. Uvedl, že pasená hospodářská zvířata dostávají prostředky proti parazitům, což jsou toxické látky, které otráví i brouky v okolí, kteří by jinak rozkládali trus. U divokých kopytníků se rozložený trus zanáší do půdy a uhlík se z něj při dešti vyplavuje do země. Na Vysočině je třetí letošní nová rezervace divokých koní. První dvě začaly fungovat v Chráněné krajinné oblasti Šumava a v Českém ráji.