
Ministerstvo zemědělství (MZe) se plánuje více zaměřit na propojování vodárenských soustav, budování malých vodních nádrží a rybníků, stavby klíčových velkých nádrží nebo podporu budování závlah. Měla by se otevřít i debata o přiblížení poplatků za odběry podzemních vod s platbami za odběr povrchových vod.
Jak uvedl ministr zemědělství Martin Šebestyán, chce investice do vodního hospodářství navýšit minimálně na úroveň 4 mld. korun, ideálně ještě víc, protože je potřeba započíst kumulovanou inflaci od roku 2018, která byla přes 40 %. Tyto prostředky by měly směřovat do čtyř hlavních oblastí, tedy propojování vodárenských soustav, budování malých vodních nádrží a rybníků, přípravu pro stavby strategických vodních děl a na podporu závlahových zařízení,
Celkové podpory na opatření dle Koncepce ochrany před následky sucha se v resortu MZe v posledních letech pohybují mezi 13 a 20 miliardami korun ročně. Většina prostředků míří do podpor v zemědělské krajině a na pozemkové úpravy, které rovněž výrazně zlepšují schopnost krajiny zadržet vodu. Jen opatření v krajině ale s ohledem na opakující se dlouhé periody sucha nestačí, uvedlo ministerstvo v tiskové zprávě.
MZe má v současnosti vypsané tři výzvy v oblasti vodního hospodářství. První s celkovou alokací 1,5 miliardy korun je zaměřena na podporu vodárenské infrastruktury, tedy zejména na výstavbu a zabezpečení skupinových vodovodů, vodárenských soustav, posílení vodních zdrojů nebo propojování vodárenských systémů. Druhá výzva, určená obcím, poskytne 300 milionů korun na výstavbu, rekonstrukci nebo odbahnění malých vodních nádrží a rybníků. Ministerstvo zveřejnilo také pravidla programu určeného pro rybníkáře na výstavbu, rekonstrukci nebo odbahnění rybníků větších než 2 ha. V tomto programu MZe uvolní celkem 250 milionů korun. Cílem MZe je také zrychlit výstavbu strategických vodních děl.
Ministr by s ohledem na rostoucí výdaje na oblast vodního hospodářství rád otevřel debatu o přiblížení poplatků za odběry podzemních vod s platbami za odběr povrchových vod. V ČR jsou dlouhodobě výrazně nižší poplatky za odběr podzemních vod než za odběr povrchových. Snahou by přitom mělo být vzácné podzemní zdroje chránit a primárně využívat vodu, kterou dokážeme zachytit na povrchu. Tyto změny by neměly dopad na odběry běžných domácností, poplatky by se i nadále týkaly pouze větších odběrů nad 6000 m3 ročně, uvádí tisková zpráva.*