Noční mrazy, které ve druhé půlce minulého týdne zasáhly většinu Česka, poškodily budoucí úrodu ovoce na jižní Moravě jen místy. Nejhůře dopadly broskvoně, někde jsou citelně poškozené i třešně. Meruňky přežily nízké teploty celkem dobře, ovocnáře ale překvapilo lokální poškození jabloní, které ještě nebyly v plném květu.

Pokud nepřijdou další mrazy, ovoce by mělo být dost, řekl předseda Ovocnářské unie Moravy a Slezska Ivo Pokorný, jenž je zároveň ředitelem společnosti Pomona Těšetice na Znojemsku.

Nejsilnější mrazy byly v pátek ráno, slaběji mrzlo ráno v jiných dnech. Meruňky a broskvoně již byly v plném květu, kvetly už i některé třešně, jabloně ještě spíše ne. V Těšeticích podle Pokorného přežila polovina květů meruněk, což na dobrou úrodu stále stačí.

Lokálně jsou poškozené i jabloně

"Pěstitelé třešní si stěžují, že poškození je zásadní. A překvapilo nás, jak pomrzla i jablka, často jsou na tom hůře dolní části koruny, jak proudí studený vzduch. V některých lokalitách bude poškození citelné," řekl Pokorný. Zatímco někde bylo okolo minus dvou stupňů Celsia, v některých částech jižní Moravy klesla teplota i na minus pět stupňů. "Nedá se říct, kde jsou na tom hůř a kde lépe. Často jsou rozdíly v jenom sadu," řekl Pokorný. Zmínil také, že se liší například severní Morava od jižní, protože na severní Moravě je letos kvetení opožděné a jabloně jsou zatím ve fázi zeleného pupenu. Poškození jabloní se může projevit v deformaci plodů.

Do poloviny května ale zbývají ještě čtyři týdny a to je obvykle čas, kdy stále hrozí vpád studeného vzduchu. "Bohužel stromy kvetou kvůli oteplování dříve, než to bylo běžné v minulosti, a to o tři týdny až měsíc a do budoucna nás to bude velmi omezovat," řekl Pokorný.

Mrazy – jeden z důvodů poklesu výměry sadů

Za posledních deset let se na jižní Moravě stalo pětkrát, že mrazy zásadně ovlivnily úrodu. S lokálním poškozením se ale sadaři setkávají téměř každý rok. "Ten trend je zřejmý, dříve to obvyklé nebylo, mrazy přišly jednou za uherský rok. A je to jeden z důvodu, proč se zmenšuje v Česku výměra intenzivních sadů," řekl Pokorný. Dnes činí zhruba 12 000 hektarů, což je asi o 6000 méně než před 15 lety.*